Byli dva prezidenti, zakladatel TGM a spoluzakladatel EB. Pak nebyla žádná svoboda a tehdejší obyvatele Hradu, což byly figury ve službách Moskvy, není nutno počítat. Svobodu obnovil prezident VH. Pak přišli dva prezidenti, kteří už nemuseli nic zakládat ani obnovovat, VK a MZ, kteří se s větším či menším úspěchem starali o sebe a chod republiky. Další po nich, prezident PP, si přezdívku ještě nevysloužil, říkejme mu zatím prezident obvyklého provozu.
Přívlastek „obvyklý“, aby nebyla mýlka, je v českém kontextu velká poklona. Mohl bych použít i slovo slušný, elegantní nebo, jak říkával TGM, když chtěl někoho hodně pochválit, pěkný člověk. Pěkný generál. Pěkný prezident. Tím se dá vyjádřit, že za rok dokázal hodně. Vrátil České republice kus slušné havlovské tváře, kterou rozdrásaly psí kusy předposledního prezidenta. Spolu s vládou vrátil republiku do západní společnosti. Přidal k tomu kus svého generálství, podle něhož obrana země před ozbrojenou agresí není v řečnění a podpisování smluv na papíře, nýbrž v reálném vyzbrojení. Za rok vydobyl si PP důvěru i u těch, kteří zpočátku nad generálem v čele civilního státu váhali.
Rozpolcená republika
První prezidentův rok byl snadnější, než budou ty další. Kam směřovat stát, bylo před rokem jasné. Od politiky všech azimutů, jak se vyjadřovali ti, kteří znají jen azimut moskevský, ke spojení se Západem, od rozkymáceného státu s nečitelnými vůdci ke srozumitelné a důvěryhodné republice. Otáčení republiku k Východu, o což se mnozí politici dlouhodobě snažili a snaží, by znamenalo ztrátu demokracie. Kdo na Východě by její růst podpořil? Vždyť tam demokracii nikdo nemá a ani ji nechce. Prezident MZ říkal, že se jezdil do Číny a Ruska učit. Proboha, čemu?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
