Česká republika není jen zemí, jejíž ekonomice se stále nepodařilo dostat se na předcovidovou úroveň. Naše země se totiž těší i nelichotivé charakteristice, která praví, že tu žádná větší reforma nebo alespoň pokus o ni nevydrží déle než jedno volební období. Tolik vzývaná stabilita a předvídatelnost, po které volají nejen šéfové páteřních odvětví ekonomiky, ale i zahraniční investoři a zaměstnavatelé, je tu prázdný pojem a fackovací panák. Vše nasvědčuje, že v nastoupeném trendu budeme pokračovat i po příštích volbách do Poslanecké sněmovny.
Podle všech relevantních výzkumů je favoritem voličů hnutí ANO Andreje Babiše. Pravidelně získává přes 30 procent hlasů, a pokud by se nyní konaly volby, bude aspirovat na návrat k moci. Jistě, jsou to jen průzkumy. Volby vždy dopadnou nějak jinak, a navíc výzkumné modely tu nepočítají s předvolebními koalicemi a (zatím ani) s korespondenční volbou ze zahraničí, která při případném schválení náskok současné opozice notně srazí.
Nicméně použijme hypotetickou zkušenost, že hnutí ANO vyhraje a vrátí se do Strakovy akademie, ať už jako jednobarevná menšinová vláda, nebo v koalici s SPD či jinými okrajovými stranami. Už nyní začíná zaznívat, co by tato sestava – a je jedno, zda v jejím čele bude stát Andrej Babiš nebo jím na sjezdu do role statisty odstrčený Karel Havlíček – dělala. Jistý náhled k tomu poskytla Alena Schillerová v rozhovoru pro Lidové noviny v závěru minulého týdne.
Ze slov bývalé ministryně financí, u níž lze předpokládat, že se chce do této funkce opět vrátit, vyplývá, že nezůstane u kosmetických změn. „Nechci vyjmenovávat hned, že to či ono zrušíme, ale otevřeně říkám, že provedeme celou revizi, absolutně, kompletně a všeho, co oni teď na sílu protlačili. Pokud bychom vyhráli volby a pokud bychom se vrátili k moci, musela by se provést kompletně celá revize tohoto systému a pravděpodobně se celá řada věcí bude muset upravit,“ prohlásila bojovně Schillerová. Změny by se týkaly valorizace důchodů a vzorce jejich výpočtu, „zreálnění“ rozpočtu, návratu EET atd. atd. Když se Schillerové redaktor zeptal, jestli by na něčem se současnou vládou nalezla shodu, bezelstně mu odpověděla: „Tady mě nenapadá vůbec nic.“
Na řeči šéfky opozičního klubu je potřeba nahlížet ve dvou rovinách. ANO není u moci a touží se k ní vrátit. Proto bude kritizovat hlava nehlava a slibovat všechno všem. Navíc letos jsou troje volby a babišovci už nutně potřebují nějaký volební úspěch, protože v posledním období se jim nedařilo. Na druhou stranu je potřeba mít proklamace Aleny Schillerové přece jen alespoň na paměti. Z jednoho prostého důvodu. Během tohoto volebního období se uskutečňuje řada změn, například právě v oblasti důchodů, ale i v podnikání, daňové problematice, investicích a tak dále. Lidé a firmy si na tyto změny zvykají, přizpůsobují se jim a podle nich i plánují. A to nejen na letošní či příští rok, ale třeba i ve střednědobém horizontu. A nyní vystoupí zástupce nejsilnější opoziční strany, který řekne, že za dva roky to bude zase jinak… Co si pak mají lidé myslet a podle čeho se rozhodovat?
Alena Schillerová ale přiznává, že každá vláda (tedy i ta Fialova) má právo vládnout a dělat reformy podle svého. Problém však je, když se politická reprezentace průřezově nedokáže dohodnout alespoň na elementárních věcech. Proto Česká republika dosud nemá funkční důchodovou reformu, panují neshody v energetice, možném přijetí eura, obranné politice a tak dále. Například u důchodů mají máslo na hlavě všechny polistopadové vlády, ať v nich seděli zástupci ODS, ČSSD či ANO. Je to tristní obrázek české politické scény. Souboj na ní se zúžil jen na dobytí mocenských pozic a uspokojení vlastních potřeb a zájmů. Lidé jsou vesměs až na druhém místě. A to platí i pro současné proklamace hnutí ANO. Jemu ve skutečnosti nejde o občany, ale o to, aby se dostala zpět k moci. Proto jim slíbí všechno možné. Třeba i zrušení toho, co funguje jen chvíli, přestože je to lepší než nic.
