Marian Jurečka po jednání celostátní konference KDU-ČSL. (26.1.2024)

Marian Jurečka po jednání celostátní konference KDU-ČSL. (26.1.2024) Zdroj: Blesk:Jakub Poláček

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce (7.1.2024)
Kající se Jurečka: Vicepremiér vyrazil na Kavčí hory do ČT a omlouval se za vánoční večírek v den střelby (7.1.2024)
Kající se Jurečka: Vicepremiér vyrazil na Kavčí hory do ČT a omlouval se za vánoční večírek v den střelby (7.1.2024)
Marian Jurečka po jednání celostátní konference KDU-ČSL. (26.1.2024)
Tisková konference po jednání celostátní konference KDU-ČSL. (26.1.2023)
5
Fotogalerie

Jurečka tlaky na odstoupení ustál, účty bude skládat po volbách. Kudy cesta nevede?

Ostře sledovaná celostátní konference KDU-ČSL rozhodla o tom, že nyní ve svém čele nebude přepřahat. Neuspěly ani návrhy na posunutí lidoveckého volebního sjezdu z října na jaro. Vedení bude skládat účty až po letošních trojích volbách, jak bylo původně v plánu. Rebelie neuspěla, ale názorně předvedla, kudy cesta ke zvýšení preferencí nepovede.

Důvody k nervozitě v členské základně KDU-ČSL se dají pochopit. Její preference se dnes pohybují mezi 2,5 až čtyřmi procenty, pokud jsou měřeny samostatně. Kauza kritizovaného předvánočního večírku na ministerstvu práce a sociálních věcí byla jen poslední kapkou dlouhodobější nespokojenosti části členské základny s vývojem strany.

Mediální „tutovky“

Celostátní konference nakonec utnula veškeré spekulace. Navzdory „tutovým“ zprávám, že Marian Jurečka sám rezignuje z čela KDU-ČSL, nebo oznámí, kdy bude rezignovat, se na ní kromě vyhrocené debaty neodehrálo nic zásadního.

Delegáti vyslovili Jurečkovi podmíněnou důvěru do sjezdu, který proběhne po říjnových volbách. Sám oznámil, že pokud se nepodaří obrátit trendy voličské přízně a uspět v evropských, krajských a senátních volbách, nebude už kandidovat na předsedu.

Jurečkova podpora je relativně těsná a odpovídá zhruba jeho zisku na volebním sjezdu KDU-ČSL v roce 2020 poté, co z rodinných důvodů odstoupil Marek Výborný. Nejostřejší výhrady zaznívaly z jihočeské organizace, odkud pochází tehdejší Jurečkův hlavní sok Jan Bartošek.

Pokud se vrátíme v čase, stojí za pozornost, že zvolení Jurečky v té době vyvolávalo očekávání, že hodlá pokračovat ve vládní koalici s ANO, zatímco Bartošek dával přednost předvolební spolupráci opozičních stran, jež se nakonec zformovaly v koalici Spolu.

Jurečka však vzal tento koncept za svůj, což se nedá říct například o hejtmanovi Jiřím Čunkovi, jenž propaguje užší spolupráci s hnutím ANO dodnes. Bývalí předsedové, kam lze kromě Čunka zařadit i Pavla Bělobrádka a bývalého Babišova poradce Cyrila Svobodu, patřili mezi nejvyhrocenější kritiky směřování KDU-ČSL. Tím nijak nevybočují z poměrů v jiných stranách.

Po letošních volbách se uvidí

Jurečka se kál, slíbil zlepšení komunikace a větší důraz v koalici na tradiční lidovecká témata. Co to znamená po podobně vykopnutém balónku Víta Rakušana z hnutí STAN, se ještě ukáže. Kompromisy ve vládě se rodí složitě a vyvažování zájmů pěti stran je uměním možného.

Jurečka přitom patří mezi nejaktivnější ministry. Po dekádě stagnace a destrukce důchodového účtu posouvá potřebným směrem změny penzijního systému, který jinak směřuje do neudržitelné dluhové pasti. Zjednodušuje výplatu sociálních dávek a chystá jejich digitalizaci, což má uspořit 2500 pracovních míst.

Na druhou stranu by neškodilo, kdyby víc uvolnil pracovní trh a nezatěžoval podnikatele dalšími povinnostmi. To se projevilo u příliš rigidního nastavení pracovních dohod, které bude zřejmě vyžadovat korekci.

Křesťanští demokraté, většinově orientovaní na moravský venkov, si jistě budou muset vyříkat, nakolik chtějí hájit zájmy svých tradičních voličů, nebo konkurovat stranám levého středu, dávajícím důraz na „zelenou“ politiku a dopady klimatických změn.

Praní špinavého prádla

Na splasklé bublině očekávaného zvratu v KDU-ČSL je podstatnější jiná věc. Upozornil na ni samotný Jurečka, když si stěžoval na své kolegy, kteří během posledních dvou týdnů „mluvili do médií bez vnitřní diskuse strany“.

I tento způsob praní špinavého prádla na veřejnosti není ničím novým. Těší se z něj hlavně konkurence a jsou za ním spíš osobní ambice než připravený plán, jak dynamicky posunout věci kupředu, a to i v personální oblasti.

Šum kolem Jurečkovy rezignace-nerezignace byl čítankovou ukázkou, kudy cesta nevede. V médiích kolovaly zaručené scénáře, kdy a jak Jurečka odstoupí. Pravděpodobnost, že by setrval v čele KDU-ČSL, byla podle těchto hlasů nulová. Spekulovalo se o jeho nástupci, přičemž část Jurečkových spolustraníků nevylučovala, že to vezme - pokud bude zájem.

Tyto „zaručené“ zprávy pouštěli médiím Jurečkovi oponenti, ale i anonymní zdroje. Podle nich bylo naprosto vyloučeno, aby se na konferenci nestalo nic. A přesně to se nakonec odehrálo. Potom nezbývá než se ptát, cui bono.

Podobné závary šité horkou jehlou žádné hlasy nenaženou a zázračně nezmění nepříznivé trendy. Přesně naopak, zkušeností z minulosti je bezpočet.