Ve sněmovně probíhají v těchto dnech bouřlivé výstupy naší opozice, poslanců Okamury a Babiše. Kdo je obeznámen s účinkováním poslanců NSDAP před rokem 1933 v říšském sněmu a pročetl jakž takž paměti dr. Goebbelse, musí si říct: nic nového pod sluncem.
Příval sebevědomých lží, které zcela zahltily možnost nenacistických poslanců ty lži vyvracet, trapné hulvátství a urážení bez hranic. Posměch pro každého, kdo si troufl lži přec jen vyvrátit, a označení takového odvážlivce za idiota neznalého věci. Nacistická pravda se dokazovala chrlením nesouvislých čísel, hesel a procent většinou o věcech, kterých se debata netýkala. Účinné bylo i přeskakování z tématu na téma. Vy se ptáte a dostanete lživou odpověď na něco jiného. Praktické ukázky verbální agrese, veselí nadutých primitivů. Podrobnosti se zvědavý čtenář dočte v Goebbelsových pamětech, vyšly i česky. Tehdy se objevila ta Goebbelsova poučka, že tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou. Rád k tomu dodávám: hlavně pro toho, kdo tu lež tisíckrát opakuje.
Převzetím moci vřava nacistů v říšském sněmu přestala a do pádu nacismu se už neobjevila. Poslanci pouze zvedali ruku, tleskali a skandovali obdiv k vůdci. Někdy také zpívali nacistické písně. Například: Die Strasse frei… Jediným pravdivým projevem byl Hitlerův slib hned v roce 1933: Dejte mi Německo a za pár let ho nepoznáte. Slib splnil. V roce 1945 bylo Německo k nepoznání.
Putinova propaganda postupuje stejně. Neznáme ji celou, je trošku z ruky. Naše chyba. Ale máme doma před nosem bližší mistry, naše domácí. Kdo chce spolu s nimi jít cestou Reichstagu, může se přidat. Začít může studiem Goebbelse.
