Dohoda Gazy s Izraelem je prašivá. Zajišťuje islámským teroristům čtyři dny klidu na vojenské přeskupení a přiznává Hamásu, té amorální bandě vrahů, jakési právo s někým vůbec jednat. Staví na podobnou úroveň vrahy z Gazy a unesené občany z Izraele, jako by si mohli být podobní. Za propuštění hrstky obětí, dětí a žen, co jim zbyly po vraždách, následuje stonásobek propuštěných zločinců z izraelských věznic. Na palestinské straně triumf zla, na izraelské dvacítka zachráněných životů žen a dětí. Dohoda, kterou je obtížné hájit. Řekněte to do očí příbuzným obětí.
Platí pro nás všechny poučka naší víry: zachránit tolik obětí, kolik je možné. U nás je lidský život mírou všeho. Nepochybně platí i druhá poučka: s teroristy se nevyjednává a nehandluje. Oni nic nedodrží, krom závazku, který se domnívají slyšet z úst jejich domněle krvavého Boha. A my nechceme, aby něco dodržovali, chceme, aby už nebyli. Nic s nimi nesmlouvejte, žádné vyděračské smlouvy. Dáte-li jim prstíček, budou chtít celou vaši ruku, celý váš svět. A vy jim ještě přiznáte nárok na smlouvání. Nesmlouvat, ale zachraňovat – obě zásady se navzájem vylučují, ale také s různými výsledky doplňují a používají. Nejúspěšnější zásah proti teroristům proběhl v Ugandě v roce 1976. Izraelský letecký výsadek přepadl letiště Entebbe, během patnácti vteřin zabil všechny teroristy a ze sta šesti cestujících Izraelců jich odvezl do Izraele sto dva. Mezitím běželo naplano falešné „jednání“ o propuštění dalších teroristů, kteří se toho už nedočkali. Jiné takové akce nedopadly dobře. Zahynuli při nich únosci, oběti i zachránci.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
