Ráda zkouším nové věci. V únoru jsem poprvé, a nejspíš naposled, vytvořila pro svou bublinu na Twitteru (odmítám téhle mé stále ještě oblíbené síti říkat X, jsem konzerva a modrého švitořícího ptáčka jsem měla ráda) anketu. V té době stále silněji zněly, a bohužel stále znějí, názory, že Ukrajina, nezávislý, mezinárodně uznaný stát, který byl barbarsky napaden svým sousedem, má jednat o míru s Ruskem. Že mír je lepší varianta prakticky za jakýchkoli podmínek.
Na anketní otázku: „Co pro vás má větší hodnotu? Za předpokladu, že nemůžete mít obojí,“ odpovědělo 20 516 lidí. Pro 82 procent má větší hodnotu svoboda. Stejně jako pro mne. Je to však takhle jednoduché? Nebyla to zavádějící otázka? Jaké jsou pro mě atributy svobody a jsou stejné i pro ostatní. Shodneme se na nich?
Dobří a slušní
Podíváme-li se na hierarchii lidských potřeb popsanou například Abrahamem Haroldem Maslowem, můžeme velmi zjednodušeně dovodit, že člověk je svobodný, když netrpí nedostatkem základních věcí potřebných k životu. Člověk je svobodný, když má pocit bezpečí a jistoty. Člověk je svobodný, když je naplněna jeho potřeba lásky, přijetí a sounáležitosti. Člověk je svobodný, když se cítí respektovaným a užitečným. Sám Maslow prohlásil, že lidé jsou ve své podstatě dobří a slušní. K násilí a ničení je nevědomky vede stres, bolest a nedostatek bezpečí, lásky a sebeúcty. Na otázku, kdy naposledy zažili pocit svobody, odpovídají lidé různorodě. Jeden popisuje momenty, kdy pozoruje stromy, ptáky či hemžící se dav ve městě, druhý zážitek z narození dcery, třetí zase chvíle, kdy se na vysoké škole pustil do studia fyziky a pomalu začal chápat, jak funguje svět kolem nás. Pocit svobody v nás vzbuzuje i odvaha, laskavost, síla nebo překonávání sebe samých.
V průběhu 20. století jsme byli osvobozeni hned několikrát. Vždy to bylo osvobození tak trochu sporné a pro dost lidí určitě ne bezvýhradné.
Odpovědnost za svůj život
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
