Rok před prezidentskými volbami se politické nálady ve Spojených státech začínají povážlivě měnit. I když změna je, jak se říká, povětšině atmosférická, je to vidět doslova na všem. Svědčí o tom poslední průzkumy veřejného mínění, podle nichž vyzyvatel Donald Trump po dlouhých měsících dohnal a předehnal ve voličské oblibě stávajícího prezidenta Bidena. Poukazují na to i rychle se měnící poměry sil mezi státy a městy ovládanými demokratickou nebo republikánskou reprezentací.
Zatímco v prvním případě se mluví o úpadku historických rozměrů, ve druhém lze pozorovat stejně nebetyčný rozpuk. Obyvatelstvo a podnikatelské aktivity se houfně stěhují z kdysi blahobytného západního pobřeží do „rudých“, tj. republikánských bašt ve středu a na východě země. Tomu také odpovídají stav a pověst států. Města Kalifornie, svého času požehnaná a přitažlivá, vypadají nyní jako zanedbané žumpy plné žebráků a bezdomovců. Pochybuji, že by snění o Kalifornii (California dreaming) dnes ještě někoho nadchlo. Zato do Texasu nebo na Floridu se obyvatelé a podniky stěhují po statisících. Příčinu bude třeba hledat nejen v nízké politické uvědomělosti Američanů. Asi nějakou roli v tomto vskutku tektonickém posunu bude hrát také správa územních jednotek.
Uvedu zpověď starosty jednoho z takových prosperujících aglomerací, města Dallas, což je administrativní centrum státu Texas a beneficiář společenského pohybu posledních měsíců. Eric Johnson byl až donedávna přesvědčeným demokratem uprostřed republikánské většiny ve vedení státu. Už není. Proč – to vysvětlil v prohlášení, které přinesl deník Wall Street Journal. Vynechám sebechválu komunálního politika, který přirozeně klade důraz na vlastní zásluhy na reálném vzmachu města a ocituji rozhodující část jeho zpovědi.
„Pro mnohé to bude asi překvapení, leč rozhodnutí ve mně uzrávalo dlouho. Dokud jsem byl loajálním členem Demokratické strany, usiloval jsem vždy o kompromis s konzervativními kolegy na základě selského rozumu. Nikdy jsem nebyl miláčkem lokálních orgánů Demokratické strany a chladný vztah byl vzájemný. Naštěstí po svém zvolení starostou města v roce 2019 jsem se loajalitou necítil být vázán, neboť funkce předpokládá nadstranickost, v zájmu řešení konkrétních problémů. Nezdá se mi, že by to bylo nadále možné.
Budoucnost velkých městských aglomerací v Americe ve velké míře závisí na vůli starostů prosazovat zákon a pořádek a provozovat konzervativní fiskální politiku. Naše města zoufale potřebují oddanost starostů těmto zásadám. Na rozdíl od nedůsledné, chaotické politiky demokratů, založené na okamžitých průzkumech veřejného mínění, dodržování těchto principů je dávno rodovým znakem Republikánské strany. Jinými slovy americká města potřebují republikány – a republikáni potřebují americká města. Srovnejte: v dobách, kdy se narodil můj politický idol Theodor Roosevelt ve městských aglomeracích žilo jen 20 procent Američanů. V době, kdy byl zvolen prezidentem, to už bylo 40 procent obyvatel. Dnes tento ukazatel činí již 80 procent. Americe se daří přesně tak, jak se daří jejím městům.
Bohužel, městům se nyní nedaří dobře. Starostové a jejich úředníci nemyslí více na bezpečnost občanů a na fiskální zdrženlivost. Většina z nich jsou přesvědčení demokraté a nahlíží na svá města jako na laboratoře pro liberální experimenty, místo, aby se starali o pracovní příležitosti a zajištění volného podnikání. Já osobně hodlám pokračovat v předsevzetí, s nímž jsem nastoupil do úřadu v roce 2019. Můj slib se skládal ze tří závazků: Udělat Dallas městem s největší zelenou plochou, s nejnižšími daněmi a nejrychlejším hospodářským růstem.
Navíc jsem slíbil dallaským voličům, že, dokud budu starostou, budu jmenovat úředníky jen podle toho, nakolik sdílí a prosazují tyto principy, nikoliv podle stranické příslušnosti. Preferuji politiku, nikoli politiky. Proto měním svou politickou příslušnost. Nyní tedy aspoň jeden z deseti starostů největších amerických měst bude zastupovat Republikánskou stranu. Chápu, že to ještě není ta očekávaná „rudá vlna“. Ale je to jasný signál, že nazrál čas, aby obyvatelé našich měst dostali možnost reálné volby zastupitelů do městských samospráv, nikoli podle toho, jak umí papouškovat 'progresivní' hesla svých stranických sekretariátů,“ uzavírá Johnson.
Jak vyplývá z prohlášení Erica Johnsona, otištěného v těchto dnech v deníku Wall Street Journal, až doteď všech 10 největších měst Spojených států bylo spravováno zástupci Demokratické strany. Odteď Dallas mezi nimi není. Je pravda, že jedna vlaštovka jaro nedělá, ale co když první vlaštovka nezůstane poslední?
