V rámci EU jsme z mnoha různých stran svědky tendence tlačit na to, aby se Evropa stala světovým tahounem v oblasti rozvoje zelených technologií a vůbec v celkovém přístupu k řešení klimatických změn.
Jak už asi všichni vědí, klíčovým dokumentem je tzv. Zelená dohoda pro Evropu, známá jako Green deal, která si vytyčila opravdu ambiciózní cíle. Do roku 2050 má EU dosáhnout uhlíkové neutrality a již v roce 2030 mají emise skleníkových plynů klesnout o 55 %.
Obrovský význam se pro splnění vytyčených cílů přikládá obnovitelným zdrojům energie a rozvoji elektromobility. Plány vypadají na první pohled velkolepě, nicméně svět zdaleka netvoří jen Evropa. Měli bychom si proto zodpovědět otázku, nakolik budou tyto snahy smysluplné, když v některých jiných částech světa nejen že nic podobného neplánují, ale vlivem rozvoje průmyslu se budou emise skleníkových plynů patrně naopak zvyšovat?
Nehledě na to, že elektromobilita může vděčit za svoje rozšíření mimo jiné kobaltu, který těží v naprosto katastrofálních a nelidských podmínkách konžských dolů i děti. Ačkoliv se Evropská komise zavázala bojovat s dětskou prací, představa, jak to udělá, všechny velmi zajímá, protože surovinu potřebuje například pro výrobu baterií do elektromobilů.
Výrobu ovládla Čína
A i kdyby mělo jít jen o Evropu, jsou na místě pochybnosti o celkové uskutečnitelnosti všech ambiciózních cílů. Ostatně jsem na to upozorňoval už vícekrát zvláště v souvislosti s naprosto nepromyšlenými návrhy na omezení či úplný zákaz spalovacích motorů, z kterých mnohým vstávaly vlasy hrůzou.
Navíc i v tradičně zeleném Německu už nyní připouštějí, že dosavadní opatření k naplnění zmíněných vytyčených cílů snižovat emise nestačí. Vůbec veškeré možnosti realizace cílů Zelené dohody narážejí na jeden problém, který se trestuhodně málo bere v potaz.
Výrobu zařízení důležitých pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů má nyní pod palcem Čína. Naopak Evropa začíná v jejich výrobě výrazně zaostávat. Jinými slovy, pokud nedojde k výraznější změně, větší spoléhání se na elektřinu z obnovitelných zdrojů bude zároveň znamenat i větší závislost na Číně.
Větrné elektrárny
Čína nyní ovládá světovou výrobu turbín pro větrníky. Zatímco před pěti lety se na jejich výrobě podílela z 37 %, loni už byl podíl více než poloviční – 56 %. Letos to může být až 60 %.
Kromě toho je z patnácti hlavních světových producentů dnes už deset čínských. Západní výrobci čelí vážným potížím. Jednak kvůli vyšším nákladům způsobeným růstem cen energií a vstupních surovin, ale také kvůli závadám na nově instalovaných větrných elektrárnách.
Problémy s kvalitou svých výrobků má španělsko-německý výrobce Siemens Gamesa Renewable Energy, americký koncern General Electric (GE) vykázal loni v oblasti obnovitelné energie ztrátu 2,24 miliardy dolarů a dosavadní jednička trhu, dánská společnost Vestas loni prodělala 1,57 miliardy eur. Naopak nic nenasvědčuje tomu, že by se s podobnými potížemi potýkali čínští výrobci.
Fotovoltaika a elektromobilita
Dalším z významných obnovitelných zdrojů je energie ze slunce. Ani zde si ale Evropa nevede dobře, protože v oblasti výroby fotovoltaických panelů si pevninská Čína během posledních 15 let vybudovala dominantní postavení a prakticky ji ovládla.
Jen během posledních pěti let dokázali navýšit výrobní kapacitu ze 130 v roce 2018 na 397 gigawattů v roce 2022! Výrobu na všech jejích stupních ovládá nyní Čína z více než 80 %.
Problém se netýká jen samotných obnovitelných zdrojů, ale i elektromobility, do které bývají taktéž vkládány nemalé naděje. Čína loni kontrolovala 77 % světové výroby lithium-iontových baterií. Za ní je s velkým odstupem s 6 % Polsko a na třetím místě USA.
Říše středu navíc získává navrch i v samotné výrobě elektrických vozidel. Pokud bychom počítali i plug-in hybridní vozidla, předběhla by loni čínská automobilka BYD v počtu vyrobených elektrických vozidel i Teslu. V Číně se loni prodalo zhruba šest miliónů elektromobilů, což představuje 58 % na celosvětovém prodeji, a tedy i více než ve zbytku světa dohromady. V Evropě se jich minulý rok prodalo 3,4 milionu a v USA „jenom“ 1,6 milionu.
Když si to tedy shrneme
Čína už dnes absolutně ovládá výrobu baterií do aut, výrobu solárních panelů a výrobu turbín do větrných elektráren. To vše dohromady by mělo být nejen pro Evropu velkým varováním. Závislost na Číně se přílišným spoléháním na uvedené zdroje energie a elektromobilitu jen prohlubuje.
Říkám to dlouhodobě. Naprostý amatérismus zvláště ze strany evropských socialistů a zelených reprezentovaných Timmermansem v oblasti Green dealu nás dostal na kolena před čínským tygrem. Ani sliby šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové o zbavování se závislosti na Číně tak nepůsobí příliš optimisticky.
Autor je europoslanec za KDU-ČSL
