Už ve čtvrtek odvolací soud projedná odvolání státního zástupce Šarocha v kauze Čapí hnízdo. Termín zasedání, které bude neveřejné, byl přitom ohlášen jen pár dní předem. Proč tak narychlo a proč bude jednání neveřejné? Ptají se mnozí. Podle advokáta Karla Machačky postup soudu o lecčem vypovídá a lze i odhadnout, jaký bude verdikt.
Byť soud naplánoval a zveřejnil termín projednání odvolání v kauze Čapí hnízdo hned na následující dny, nejedná se o žádný ukvapený krok. Odvolací soud už kauzu studuje více jak čtyři měsíce. Klíčem k pochopení toho, proč se jednání svolalo „tak narychlo”, je povaha jednání – odvolací soud projedná věc v tzv. neveřejném zasedání, kde není třeba obesílat strany ani zajišťovat účast dalších osob. Neveřejné jednání se tak zpravidla koná velmi krátce po stanovení termínu a takový postup je i s ohledem na zásadu rychlosti řízení skutečně běžný.
Co však již úplně běžné není, je právě skutečnost, že odvolání bude projednáno v neveřejném zasedání, neboť standardně se projednává veřejně, přičemž také mohou být učiněna všechna rozhodnutí, která zákon předpokládá pro řízení u odvolacího soudu.
Odvolací soud rozhodne rychle
Oproti tomu v neveřejném zasedání může odvolací soud rozhodnout pouze v některých zákonem vymezených případech. Neveřejné zasedání je typické pro případy, kdy odvolací soud dělá rozhodnutí převážně formální povahy. Jinými slovy rozhodnutí, která může učinit „od stolu“ pouze na podkladě spisu, aniž by bylo zapotřebí aktivní účasti odvolatele či dalších procesních stran.
Tento druh řízení je oproštěn od řady formalit klasického veřejného zasedání a umožňuje soudu rozhodnout urychleně v zájmu zachování rychlosti a efektivnosti řízení. Takovým případem je typicky situace, kdy je potřeba zamítnout nebo odmítnout odvolání proti rozsudku z formálních důvodů.
Skutečnost, že odvolání bude projednáno v neveřejném zasedání, nám napovídá hned několik věcí. Tou první je, že soud již pravděpodobně dobře ví, jak na jednání rozhodne, a lze tak očekávat, že čtvrteční jednání bude prvním a zároveň posledním jednáním o odvolání státního zástupce. Na rozdíl od soudu 1. instance, kde bylo jednacích dnů (či spíše týdnů) mnoho, u Vrchního soudu bude vše vyřízeno pravděpodobně velmi rychle. Tomuto nasvědčuje také vyjádření mluvčí Vrchního soudu v Praze Kateřiny Kolářové pro Deník N, která k tomu uvedla, že „neveřejné zasedání se dělá kvůli tomu, že není potřeba konfrontace stran toho řízení. Přistupuje se k tomu v případě, kdy soudní senát předpokládá nějaký postup, pak rozhoduje v tomto typu jednání.“
Jaký může být verdikt odvolacího soudu?
V případě neveřejného zasedání má odvolací soud skutečně jen velmi omezené možnosti. Je tedy jisté, že jedna z nich je i případem odvolání v kauze Čapí hnízdo.
Konec pro formální důvody
První skupinou rozhodnutí konaných v neveřejném zasedání je zamítnutí či odmítnutí ryze z formálních důvodů, např. proto, že odvolání nesplnilo obsahové náležitosti, bylo podáno opožděně, neoprávněnou osobou či osobou, která se jej předtím výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím vzala výslovně zpět apod.
Přestože nelze zcela vyloučit, že právě tyto důvody vedly k nařízení neveřejného zasedání, u takto zásadní kauzy by bylo velkým překvapením, pokud by státní zástupce nebyl schopen podat včasné a formálně správné odvolání. Zamítnutí ani odmítnutí z formálních důvodů tedy neočekávám.
Jiné nemeritorní vyřízení věci
Další skupinou rozhodnutí, jež přichází v úvahu v neveřejném zasedání odvolacího soudu, jsou případy přerušení trestního stíhání bez zrušení nebo po zrušení napadeného rozsudku, tedy např. postoupení věci, zastavení trestního stíhání, předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu apod.
Z této skupiny rozhodnutí připadá teoreticky v úvahu akorát zastavení trestního stíhání. Jiné rozhodnutí z této skupiny považuji za krajně nepravděpodobné. Nicméně ani zastavení trestního stíhání neočekávám, protože z veřejně dostupných zdrojů to nevypadá, že by pro to byl důvod. Nereálné to nicméně není.
Zrušení pro vady
Dle mého názoru je nejpravděpodobnějším důvodem nařízení neveřejného zasedání to, že odvolací senát vidí nutnost zrušit napadený rozsudek pro zjištěné vady. Takový postup je v neveřejném zasedání možný pouze tehdy, pokud vady napadeného rozsudku nebo jemu předcházejícího řízení nejsou odstranitelné ve veřejném zasedání odvolacího soudu, tedy typicky např. doplněním dokazování.
Tato varianta je podle mě nejpravděpodobnějším důvodem nařízení neveřejného zasedání, kdy odvolací soud zřejmě v rámci studia případu identifikoval v rozsudku a/nebo řízení před soudem 1. stupně vadu, kterou sám nemůže odstranit. Dospěl tak k závěru, že nařizovat jednání je proto zbytečné.
Za nejpravděpodobnější tak lze dle mého názoru považovat zrušení rozsudku soudu 1. stupně a vrácení věci soudu prvního stupně s příkazem, aby ji znovu projednal a znovu rozhodl.
Autor je advokát právní kanceláře Kučera & Associates
