Severní Korea se v oblasti ochrany veřejného zdraví žádnými převratnými objevy nevyznamenala. Přesto byla zvolena do čela Výkonné rady WHO.

Severní Korea se v oblasti ochrany veřejného zdraví žádnými převratnými objevy nevyznamenala. Přesto byla zvolena do čela Výkonné rady WHO. Zdroj: ČTK

Jefim Fištejn: Blud rovnosti v OSN nese své jedovaté ovoce

Na letošním shromáždění v Ženevě Světová zdravotnická organizace (WHO) zvolila členy své Výkonné rady. Tento orgán má před sebou důležité úkoly: jmenovat 6 regionálních ředitelů a najít náhradu za generálního ředitele Tedrose Ghebreyesuse, který nyní dosluhuje své druhé a poslední funkční období. To je ten, kdo nese bezprostřední odpovědnost za neuvěřitelné zmatky kolem pandemie covidu, která byla náramně úspěšně zvládnuta a opět prý nabírá na obrátkách, kam se podíváš.

Volba členů Rady zpravidla probíhá aklamačně, avšak tentokrát museli být zástupci států voleni jednotlivě a tajně – Rusko totiž vzneslo námitky proti oprávněnosti ukrajinského členství: stát, který vzdoruje právu silnějšího na libovolné území, nemůže přece řídit světové zdravotnictví. Zato proti zvolení Severní Koreje Rusko nic nenamítalo, ba naopak, vzhledem k nynějšímu sbližování dvou osvědčených demokratur mu všemožně napomáhalo. Přestože Severní Korea se v oblasti ochrany veřejného zdraví žádnými převratnými objevy nevyznamenala – snad až na zdařilý boj s hladomorem pomocí povinného pojídání výživné březové kůry – byla zvolena do Rady přesvědčivou většinou 123 hlasů. Západní země ostentativně absentovaly, což jim bylo málo platné vzhledem k jejich celkově klesajícímu vlivu.

Zásadní prosazování lidožroutských režimů a zvyšování jejich role v mezinárodních organizacích je zřejmým trendem současnosti. UNESCO běžně prohlašuje archeologické nálezy na území Izraele za artefakty palestinského původu dokazující, že Bible ve skutečnosti byla přece dávným příběhem palestinského lidu. Radě pro lidská práva předsedá letos zástupce České republiky, což tomuto orgánu OSN nikterak nezabránilo přijmout rezoluce nadobro ztěžující jakýkoli dohled nad barbarskými způsoby popravování v mnoha „pokrokových“ zemích velmi rozvojového světa.

Rezoluce byla výsledkem hrubého lobbování Saúdské Arábie známé svým úzkostlivým dodržováním lidských práv. Nikoli náhodou budoucím panovníkem této pokrokové země, světlonoše humanismu, bude korunní princ Muhammad bin Salmán, vyšetřovaný mezinárodním soudem kvůli umné organizaci vraždy opozičního novináře Džamála Chášukdžího v budově vlastní ambasády v Turecku. V samotné Saúdské Arábii se běžně popravuje za zločin účasti v pouličních protestech spáchaný v nezletilosti. Rezoluce prakticky znemožňuje stíhání zrůdného vraždění, válečných a jiných zločinů proti lidskosti ve zbídačeném Jemenu, o který především šlo, ale také v Myanmaru, Laosu a jiných civilizačně slibných státech Asie. Saúdská Arábie nebyla ve svém snažení osamocená: aktivně ji podpořily Čína, Rusko a celý vějíř stejně uvědomělých společností jako Venezuela, nové diktatury Afriky a jiné.

K Radě OSN pro lidská práva se letos opětovně připojily Spojené státy americké, jejichž členství pozastavil svého času zpátečnický prezident Donald Trump. Znamená to jen tolik, že odteď bude Amerika nést spoluzodpovědnost za nové zločiny proti lidskosti spáchané ve jménu rovnosti. Vstupujeme rovnýma nohama do světlých zítřků, kdy na nás čekají ostrakizace a bojkoty jinak smýšlejících a jinak konajících civilizačních celků. Ústup z meritokratických principů, kdy hodnocení je odvozeno ze zásluh, zbožštění principu rovnosti, který již zahubil jakoukoli objektivitu mezinárodních spolků a způsobil přerod hodnotových systémů v mechanické zglajchšaltování, kdy všechno se rovná všemu, účinně zajistí další zvlčilost lidstva. Tak tomu bývá, když mechanicky pojatá zásada vítězí nad zdravým rozumem.