Poslední jatka řezníka z Horní Břízy – i tak by se dal zhodnotit týden starý incident z třetí nejvyšší soutěže ČFL mezi Admirou Praha a Českými Budějovicemi B, jehož ústřední postavou byl rozhodčí Michal Paták, který v minulosti dostal výše zmíněnou přezdívku. Kauza si vysloužila intenzivní mediální pozornost, sudí Paták už byl vyloučen z listiny rozhodčích (a následně sám vystoupil z fotbalové asociace) a oba týmy se shodly na opakování inkriminovaného zápasu, což ještě musí v září posvětit Fotbalová asociace České republiky (FAČR). Celá záležitost ovšem připomněla negativní fenomén cíleně ovlivňovaných zápasů především kvůli sázkám napříč sportovními odvětvími. A zdaleka se nejedná o ojedinělý případ…
Neděle 20. srpna, duel třetí nejvyšší české fotbalové soutěže mezi pražskou Admirou a rezervou Českých Budějovic. Rozhodčí Michal Paták na konci prvního poločasu nejprve avizoval tříminutové nastavení, které ovšem ne a ne ukončit. Až v osmé minutě nastavení vyhodnotil běžný souboj (rozhodně ne penaltový) právě jako pokutový kop, který v desáté minutě nastavení proměnil na 2:0 domácí obránce Miroslav Horák. Zápas nakonec skončil výhrou domácích poměrem 2:1, ale záhy po něm se spustila smršť reakcí a komentářů, ať už z expertních, mediálních či fanouškovských řad. Paták byl v průběhu týdne vyloučen z listiny rozhodčích, následně sám vystoupil z řad FAČR.
Admira po utkání na svých webových stránkách navrhla „anulování výsledku a sehrání nového utkání“, což v českém a vlastně ani evropském fotbalovém prostředí nemá příliš obdoby (v Německu se například v prosinci 2021 řešilo opakování třetiligového utkání mezi Duisburgem a Osnabrückem, jež bylo předem ukončené kvůli rasismu). Budějovické Dynamo s návrhem souhlasilo a momentálně se čeká na vyjádření FAČR, jež se „mimořádnými okolnostmi tohoto utkání bude zabývat na svém nejbližším jednání 5. září 2023“.
Celá věc otevřela dvě témata – tím prvním je otázka, proč v nejvyšších soutěžích v rámci tuzemské „fotbalové pyramidy“ nadále figurují rozhodčí s pošramocenou pověstí z dob éry „Náčelníka“ Berbra. Bývalý místopředseda FAČR Roman Berbr je aktuálně obžalovaný v rozsáhlé korupční kauze, především ale vytvořil sofistikovanou síť zmanipulovaných a podplácených arbitrů, pomocí níž ovlivňoval zápasy. Michal Paták (který později působil například jako sportovní ředitel v FK Příbram) představoval jednu z hlav této Berbrovy hydry, před několika lety byl vyloučen z profesionální listiny rozhodčích, nicméně to mu nezabránilo, aby pískal o dvě patra níže, tedy třetí nejvyšší soutěž u nás zvanou Česká fotbalová liga.
Kauza ovšem otevřela hlavně druhý, mnohem závažnější problém. Roman Berbr už ze zákulisí za nitky netahá, proč tedy Paták nechal zavzpomínat na nedávné „temné“ časy? Jím vymyšlená penalta totiž splňuje znaky match fixingu představujícího cílené ovlivňování zápasu za účelem dosažení předem stanoveného výsledku, a to zejména kvůli sázkám. To jde samozřejmě nejen proti sportovním ideálům, ale především je to nezákonné. Match fixing je bohužel stejně starý fenomén jako sport samotný – vždyť už během starověkých olympijských her se před dvěma tisíciletími řešila obvinění sportovců přijímajících úplatky, aby prohráli ve svých disciplínách.
V našich končinách nemusíme v případě match fixingu u fotbalu zacházet příliš daleko. Stačí, když se přesuneme do Mohelnice v šumperském okrese do období před pěti lety – čtyři hráči z třetiligového zápasu mezi Mohelnicí a Valašským Meziříčím byli v roce 2018 obvinění ze zmanipulování zápasu za úplatek. Jak v případě z Mohelnice, tak u současné kauzy v hlavní roli s rozhodčím Patákem je ale poměrně obtížné dohledat, kdo si daný výsledek, písknutou penaltu, anebo třeba konkrétní počet udělených žlutých karet „objednal“ – u Mohelnice se nakonec podařilo vypátrat, že za zmanipulovaným výsledkem stála společnost čínského podnikatele užívajícího jméno Eric Mao, která předtím byla zapletená už do sázkařských kauz týkajících se ovlivňování zápasů v Rumunsku, Irsku či Portugalsku… Za těmito a podobnými případy často stojí sázkařské mafie.
O ovlivnění zmíněného duelu mezi Mohelnicí a Valašským Meziříčím jako první psal někdejší redaktor Mladé fronty DNES Miloslav Jančík, který minulý týden o problematice match fixingu hovořil pro podcast Livesport Daily. Novinář se odkazoval na statistiky společnosti Sportradar upozorňující mimo jiné na podezřelé zápasy, které vykazují znaky tohoto negativního fenoménu. „Společnost Sportradar identifikovala v roce 2022 v Česku 56 podezřelých sportovních událostí, většina z nich byla ve fotbale. To nás řadí na druhé místo mezi všemi zeměmi, kde se tento ukazatel sleduje,“ uvedl Jančík pro Livesport Daily, což představuje více než jeden zaznamenaný (reálný počet zmanipulovaných utkání bude pravděpodobně ještě vyšší) ovlivněný zápas na týden. Bývalý novinář zároveň uvedl, že Sportradar o podezřelých utkáních informuje národní svazy – znamená to tedy, že i o dalších takových problematických kláních FAČR ví, ale řeší jen výrazně medializovanou kauzu z minulého týdne?
O právě uplynulém víkendu se navíc objevily zprávy, že minimálně značně podezřelý byl také duel v Divizi C (čtvrtá nejvyšší soutěž) mezi týmy Ústí nad Orlicí a Čáslaví. Utkání nakonec skončilo výhrou domácích 2:0, trenér prohraného celku Jakub Svoboda pro čáslavský web uvedl: „Bohužel, výsledek zápasu v Ústí byl předem daný.“ Narážel tak na sporné momenty odpískané a vymyšlené rozhodčím Lukášem Machýčkem. Zatím to tedy vypadá, že se skutečně naplňuje statistika od Sportradaru upozorňující v Česku na „56 podezřelých sportovních událostí ročně“. Další podezřelý zápas tedy očekávejme nejpozději příští víkend… Jak na to všechno zareaguje FAČR a bude proti tomu systematicky bojovat?
