Když minulou středu vyběhli hráči klubu TSC Bačka Topola ze Srbska na hřiště portugalské Bragy, vypadalo to jako běžný zápas kvalifikace Ligy mistrů. Znalci sportovní geografie a propojení mezi sportem a politikou si ale všimli, že šlo o dovršení unikátní sportovní situace, kdy se do předkola letošních evropských fotbalových pohárů poprvé probojovalo hned trio etnicky maďarských fotbalových klubů, kterým fandí příslušníci maďarské menšiny v zemích obklopujících Maďarsko.
Již v nižších předkolech se totiž do evropských pohárů letos zapojilo také mužstvo DAC Dunajská Streda ze Slovenska, které někteří ještě mohou pamatovat z federální ligy bývalého Československa, a SEPSI OSK sídlící v Rumunsku ve městě Sfântu Gheorghe (maďarsky Sepsiszentgyörgy) uprostřed regionu, který v Sedmihradsku (Transylvánii) většinově obývají příslušníci specifické jazykově maďarské skupiny Sikulů.
Fotbal pro menšiny
Mohla by to být samozřejmě náhoda, že v jednom ročníku uspěli všechny tři tyto kluby ve třech fotbalových státech, ale není. Za nástupem maďarských menšinových klubů stojí zcela cílená politika Viktora Orbána a jeho národně konzervativní vlády v Budapešti. Orbán k nechuti okolních států rád mluví o tom, že je premiérem patnácti milionů Maďarů, i když „jeho“ Maďarská republika má pouhých deset milionů obyvatel. Tímto výrokem proto míří na podporu Maďarů, kteří zůstali po první světové válce za trianonskou hranicí. Orbán ale nezůstal jen u řečí a maďarské menšiny podporuje jak jeho kabinet, tak různé maďarské instituce výrazným způsobem finančně. Peníze jdou do kultury, oprav památek, ale také do sportu.
Samotný Orbán je od mládí nejenom fotbalovým fanouškem, ale tomuto sportu se i sám závodně věnoval. Maďarský fotbal z jeho záliby výrazně profituje, což je vidět na opravených nebo nově vybudovaných stadionech i na podpoře akademií pro mladé fotbalisty. V Orbánově rodném dvoutisícovém Felcsútu dokonce vyrostl stadion pro téměř čtyři tisíce diváků, na němž hraje nový prvoligový klub Puskás Akadémia FC. Tento „premiérův“ klub se už dokonce probojoval až do evropských pohárů.
Fotbal proto nemohl zůstat mimo Orbánův program podpory „zahraničních“ Maďarů v rámci Karpatské kotliny, jak se v Maďarsku říká oblasti, kde žije celý maďarský národ. Desítky milionů eur zamířily jednak na budování mládežnických akademií, ale i na nové fotbalové stadiony a areály.
Vrcholem ledovce se stal trojlístek, který letos vstoupil do evropských pohárů. Ale mládežnické akademie vyrostly nebo rostou také v oblasti, kde maďarská menšina žije ve Slovinsku a v té části Ukrajiny, která byla za první republiky československá. V prvním případě je základna pro výchovu mládeže spojena s druholigovým slovinským, ale etnicky maďarským celkem NK Nafta 1903 Lendava, kterému opakovaně jen těsně unikl postup do nejvyšší soutěže.
Na Zakarpatské Ukrajině (dříve Podkarpatské Rusi) jde o klub Munkács Football Academy v Mukačevě, která také hraje nižší ukrajinské soutěže.
Investice do Osijeku
Specifická je situace v Chorvatsku, kde ve Slavonii a regionu Baranja žije také několikatisícová maďarská menšina. Fondy maďarské vlády zde podporují malý klub v etnické maďarské vesnici, který se jmenuje Várdaróc FC (chorvatsky NK Vardarac) a postupně se probíjí nižšími regionálními ligami, ale silný maďarský prvek najdeme i v nejvyšší chorvatské soutěži.
Orbánův kamarád z mládí a dlouholetý starosta premiérova rodného Felscútu Lőrinc Mészáros totiž před několika lety koupil spolu s chorvatským obchodním partnerem krachující klub NK Osijek. Ten pochází z města, kde sice žije jen pár stovek Maďarů, ale jde zároveň o historické centrum regionu, kde je maďarská menšina rozptýlena. Klub z města, kterému Maďaři říkají Eszék, maďarská investice katapultovala mezi kvarteto nejsilnějších chorvatských klubů (hlavně vedle Dinama Záhřeb a Hajduku Split), takže NK Osijek nyní pravidelně hraje evropské poháry. Povedlo se mu to i letos, takže vlastně byli na evropské scéně zastoupeny dokonce čtyři zahraniční „maďarské“ kluby. S výraznou maďarskou pomocí byl navíc letos v Osijeku otevřen supermoderní nový stadion, na němž bude hrát zápasy jak domácí klub, tak i chorvatská reprezentace.
Zakázaná hymna na Žitném ostrově
Z hlavního trojlístku je u nás neznámější samozřejmě DAC Dunajská Streda, které se dostává na Slovensku podpory maďarské vlády vedle druholigového KFC Komárno. V Dunajské Strede byl v rámci maďarské podpory ze strany vlády i maďarského fotbalového klubu vybudován velmi moderní fotbalový stadion, který patří k nejlepším na Slovensku. Podobně jako v dalších případech je vzestup menšinového maďarského klubu ze Žitného ostrova spojen s výraznou postavou ze světa byznysu. Tím je v Dunajské Stredě bývalý poslanec československého Federálního shromáždění Oskar Világi, který se jako advokát podílel na privatizaci slovenského petrochemického gigantu Slovnaft do rukou maďarské společnosti MOL a dnes je předsedou představenstva jeho slovenské pobočky.
S Orbánem se tato šedá eminence maďarských menšinových stran na Slovensku zná z dob, když oba ještě jezdili na schůze Liberální internacionály, a asi i to pomohlo rozvoji DAC Dunajská Strada. Z klubu, který po rozpadu federace pendloval mezi první a druhou slovenskou ligou, je teď jediný opravdový vyzyvatel hegemona slovenského fotbalu – Slovanu Bratislava. Za ním často končí v posledních letech druhý. Ze západu Slovan – DAC se pomalu stává hlavní slovenské derby. Politicky ho vždy okoření fakt, že v Dunajské Stredě se fandí maďarsky a často se na stadionu i zpívá maďarská hymna. Fanoušci ostatních slovenských klubů proto Dunajskou Stredu opravdu nemají rádi a jedna z minulých slovenských vlád dokonce udělala ze zpěvu cizí hymny zákonem přestupek. Představitelé DAC si stěžují na etnickou nenávist při zápasech s etnicky slovenskými kluby, ale jejich fanoušci také nejsou žádní andílci. Projevilo se to v letošním druhém ligovém kole, kdy do Dunajské Stredy přijel nováček soutěže z Košic. Na stadionu, který otvíral sám Viktor Orbán, ho přivítal provokativní transparent s Bartem Simpsonem, který sprejem zabarvil název nápis Košice a nechal pod ním jen slovo Kassa, což je maďarské jméno pro druhé největší slovenské město.
Sikulský tým a dva poháry
Ještě tvrdší chleba má v rumunské lize Sepsi OSK. U něj jde o relativně nový klub založený až v roce 2011 z maďarské iniciativy. Sepsi (to je maďarský název zdejšího regionu) se rychle prokousal z páté ligy až do nejvyšší soutěže. Na úplně nejvyšší příčky v ní ještě nedosáhl, ale dvakrát už vyhrál rumunský pohár. Jeho zápasy provázejí hanlivé pokřiky fanoušků etnicky rumunských klubů či pálení maďarské vlajky a pokřik vyzývající k odsunu Maďarů z Rumunska. Fanoušci Sepsi OSK zase na domácím stadionu mávají sikulskou vlajkou, skandují pokřik „Ria, ria, Hungaria“ nebo zpívají sikulskou hymnu, což provokuje rumunské příznivce.
Dvě třetiny rozpočtu Sepsi OSK plynou z Maďarska, kdy pomáhá i reklama maďarských firem v čele s petrochemickým holdingem MOL. Emoce v Rumunsku zvyšují i opakované návštěvy Viktora Orbána na fotbalových událostech, které nejsou diplomaticky koordinované s Bukureští. Letos byl maďarský premiér ve ve Sfântu Gheorghe na prvním utkání Sepsi v evropských pohárech, ale zavítal i do města Miercurea Ciuc, kde se byl na dalším za maďarské peníze postaveném novém stadionu, kde hraje další z Budapešti sponzorovaný tým – druholigový FK Csikszereda, podívat na zápase maďarské juniorské reprezentace s neoficiální „reprezentací“ Sikulska. I kvůli podobným akcím panuje u mnoha představitelů rumunského fotbalu velkí obava, aby Sepsi OSK brzo nevyhrálo rumunský titul, což by byla „národní pohana“. Kontroverzní majitel jedné ze dvou dnes existujících podob klubu Steaua Bukurešť Gigi Becali se nechal slyšet, že investuje mnoho peněz, aby se to nikdy nestalo. Jenže jím slíbená částka na zastavení „maďarského“ mistra byla jen o málo vyšší, než kolik do Sepsi OSK plyne každoročně z Maďarska…
Pohodová Bačka
Nejmenší emoce naopak budí maďarský fotbalový vzestup v Srbsku. Také TSC Bačka Topola má za sebou typickou historii sponzorovaného klubu, kdy po vzniku za časů habsburské monarchie hrávala v uherských fotbalových soutěžích, byla menšinovým klubem v meziválečné Jugoslávii, aby se za druhé světové války vrátila do maďarské ligy.
K jejímu přijetí pomáhá i fakt, že pochází z regionu Bačka, který patří do mnohonárodnostní Vojvodiny – regionu, který má v Srbsku speciální postavení a kde žije i třeba malá česká nebo slovenská menšina. Ostatně i celé město Bačka Topola (maďarsky Topolya) historicky vzniklo příchodem maďarských a slovenských osadníků.
V Srbsku má mnoho lidí radost, že Bačka Topola prolomila hegemonii dvou bělehradských klubů, když letos skončila druhá v srbské lize a podruhé v historii prošla do evropských pohárů. Z kvalifikace Ligy mistrů sice už vypadla, ale zahraje si skupinu Evropské ligy.
Sportovně i politicky zcela ojedinělý Orbánův projekt stojí maďarský stát velké peníze, budí značné emoce, ale sportovně a z pohledu Maďarska i politicky docela úspěšně funguje.
