Spolu s parlamentními volbami se bude v Polsku konat 15. října také referendum, které bude obsahovat čtyři otázky. A to na možný rozprodej státního majetku, na migraci, na věk odchodu do důchodu a bezpečnostní bariéry na hranici s nevyzpytatelným Běloruskem. V polovině srpna konání referenda schválil polský Sejm (dolní komora parlamentu). Zahraniční média a politici přitom komentují pouze jednu otázku, která se týká migrace. Zajímavé by ale bylo porovnání, jak by na podobné či stejné otázky odpověděli občané České republiky. V Polsku se dá totiž očekávat, že na všechny otázky zazní odpověď NE. V Česku by to zřejmě nebylo jiné.
U každého referenda je pro jeho výsledek důležitá formulace otázek a pokud je jich víc, i jejich pořadí. Polská vládní strana Právo a spravedlnost u referenda vypsaného na říjen neponechala nic náhodě. Změnila oproti původním návrhům jak znění otázek, tak i jejich pořadí. Otázky jsou teď hodně subjektivní, návodné a dá se předpokládat, že občané na všechny odpoví slovem NE. Podívejme se, o čem se bude v referendu hlasovat. A jak by hypoteticky mohlo dopadnou podobné referendum v Česku.
Otázka první:
„Podporujete rozprodej státního majetku zahraničním subjektům, který povede ke ztrátě kontroly Poláků nad strategickými odvětvími ekonomiky?“. Jak na takovou věc odpoví občané v době, kdy máte za rohem postřeleného zuřivého ruského medvěda, je potřeba zabezpečit plynulé dodávky ropy, zemního plynu či energií a do otázek zajištění bezpečnosti, by měl promlouvat i stát? Na to většina Poláků odpoví, že rozprodej (chytře je zvoleno slovo rozprodej, místo slova prodej, protože to první evokuje něco nekalého) nepodporují. Navíc v Polsku je na rozdíl od Česka více strategických firem pod kontrolou státu už dnes. A jak by to dopadlo u nás? Představme si, že by se to mělo týkat i společnosti ČEZ. Odpověď by bylo rovněž většinové NE.
Druhá polská otázka:
„Podporujete zvýšení věku odchodu do důchodu, včetně obnovení zvýšeného věku odchodu do důchodu na 67 let pro muže a ženy?" Dnes mohou jít polští muži do důchodu v 65 letech (to není v EU nic výjimečného), ale ženy už v 60 letech (společně s Rakouskem v Unii nejnižší věk). Přestože i u našich severních sousedů platí, že je potřeba kvůli budoucímu financování penzí věk odchodu do důchodu zvyšovat, proč by někdo na to odpovídal v referendu, že to dobrovolně chce. Většina opět řekne NE a v Česku by to bylo podobné, stačí sledovat probíhající diskuse kolem tohoto problému.
Třetí otázka v Polsku:
„Podporujete odstranění bariéry na hranicích mezi Polskou republikou a Běloruskou republikou?“ Proboha, kdo by něco takového chtěl, když vedle na Ukrajině hrozí válka, Bělorusko občas vyhrožuje svým sousedům a je největším spojencem putinovského Ruska. Běloruský režim navíc záměrně posílá na polskou hranici, což je současně i vnější hranice EU, uprchlíky. Hranici je potřeba bránit a chránit. Takže zbytečná otáízka? Nikoli. Souvisí bezprostředně s poslední otázkou polského referenda.
Otázka čtvrtá:
„Podporujete přijetí tisíců nelegálních přistěhovalců z Blízkého východu a Afriky v souladu s mechanismem nuceného přemístění, který nařídila evropská byrokracie?“ Jistěže bude odpověď NE. I v Česku by byla NE. Všimněme si, že jsou z tohoto problému „vyňati“ Ukrajinci. Ti do Polska nepřišli kvůli úprku před válkou nelegálně. Poláci jich navíc přijali nejvíce na svět. V otázce je ale přímo slovo „nelegálních“, aby to odpovídalo nějakým mezinárodním pravidlům. Druhá část otázky je pak zavádějící, protože Polska se stejně jako Česka týká výjimka z nové evropské legislativy kvůli přijímání velkého množství uprchlíků z Ukrajiny a mechanismus přemísťování uprchlíků je tedy jiný. Tak či tak i odpověď na tuto otázku bude NE. I u nás, s výjimkou Ukrajinců (i když také u nich se situace mění) by byla NE.
Zásadní je účast
U každého referenda je pro výsledek hlasování zásadní, kolik se ho musí zúčastnit lidí, aby bylo platné. V Polsku je to u celostátního referenda více než 50 procent voličů. Vládní strana Právo a spravedlnost ho proto letos určila na 15. října 2023 spolu s konáním parlamentních voleb do Senátu a Sejmu. Je totiž poučena z minulosti. Poslední celostátní referendum se konalo v Polsku 6. září 2015, ale nebylo spojeno s volbami. Volební účast tehdy dosáhla slaboulinkých 7,80 procent a referendum bylo neplatné. I otázky byly pro občany méně zajímavé: vyjadřovali se k zavedení jednomandátových volebních obvodů pro volby do Sejmu, k zachování státního financování politických stran a k zavedení presumpce neviny ve prospěch daňového poplatníka ve sporech o daňové zákony. Tentokráte polská vláda vybrala daleko žhavější otázky.
Jen dodejme, že v Česku máme pouze místní referenda, zákon o celostátním referendu nebyl schválen. Pro celostátní referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii byl proto vydán speciální ad hoc ústavní zákon č. 515/2002 Sb. Výsledek je znám: ANO vstupu do EU řeklo 77,33 procenta zúčastněných, hlasovalo 55,21 procenta oprávněných voličů.
