Dobrý den, pane profesore! Zamyslel jsem se nad zákony normativními (jak by co mělo být). Existuje přísloví Bližší košile než kabát, ale také se říká Nesmíš být takový sobec, musíš myslet také na druhé. Je možné, třeba v procentech, určit nějakou vyváženost? Někdy se rozejdou partneři, kteří spolu mají děti, a i když je všeobecně přijímaný názor, že je dobré to, co je dobré pro děti, tak v mnoha případech si žena třeba řekne: jasně, souhlasím, ale pro sebe si to vyřeším jinak. Jaký na to máte názor? Děkuji. Pavel Vatuňa
S pácháním dobra je to složitější, než by se zdálo. Altruismus sám o sobě už může být projevem sobectví: dělá-li nám dobře činit druhé šťastnými, děláme tedy dobře sobě, jestliže je šťastnými činíme. Je ovšem pravda, že tím celkovou situaci zlepšujeme, na rozdíl od toho, když nám dělá dobře druhým škodit.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
