Slávu měl Orbán, když padal v Maďarsku komunismus. Jeho vlastní pád ho teprve čeká. Zavléká zemi zpět do minulého století, kdy Maďarsko bylo ještě královstvím bez krále, s admirálem v čele, ale bez moře. Tak komplikované jsou moderní maďarské dějiny.
Dnes Orbán tvrdí, že Slovensko, sousední stát, tu nikdy nebylo. Byly jen Horní Uhry, odtržená část od Maďarska. Je to pravda, ale platila před více než sto lety, dnes může být nanejvýš záminkou ke středoevropské válce, kdyby na nějakou byla nálada, což není. Ale bacha, starodávné křivdy ženou vpřed novodobá neštěstí. Před třiceti lety jsme Orbána a jeho Fidesz obdivovali. Byl ve vyhánění ruských okupantů a domácích komunistů mnohem dál než my. Maďarsko (s Polskem) v popředí, my na konci. U nás to snad nikdy nerupne, vzdychali jsme. Po letech se Orbán, v duchu té horší maďarské tradice, vydal jinou cestou, než naznačoval rok zázraků 1989.
Dnes je vše jinak. Svoboda se nerodí skokem, jak byl tehdy převažující názor – vymeteme komunisty a svoboda nastane. Svoboda se rodí se zákrutami a klopýtavě. Ta maďarská právě klopýtá. Naráží na bariéry tradic, starých návyků i nových intrik starých lidí. Kymácí se, couvá a zase zvedá hlavu. V žádné z nových zemí se ale nepodařilo to, co se podařilo v Rusku, nasadit slaboučké svobodě nové okovy. Ani Orbánovi, i když Maďarsko pod jeho vedením je tomu nejblíž. Z mladého bojovníka proti ruské okupaci vyrůstá bojovník za návrat minulosti, o níž lepší by bylo pomlčet. Je bolavá všemi směry. Chápu, proč mírová smlouva o ukončení první světové války ještě i dnes mnohé maďarské občany roztrpčuje. Odsoudila Uherské království, součást poraženého Rakousko-Uherska, k drsnému oškubání o rozlehlá území, jejichž obyvatelstvo nejevilo zájem pod maďarskými panovníky dál žít. Mnoha Maďarům není obnova království ve staré rozloze proti mysli, i když tuší, že je to pouhý sen. Vyvěrá z dějin, které napravit bez války není možné. Orbán by se na to mohl zeptat na Balkáně. V letech devadesátých tam v krvi tonuly všechny staré křivdy (jichž má Balkán odjakživa dost), jako by šlo novým vražděním napravovat staré vraždění. Chtěl by snad Orbán dobýt zpět Horní zemi, Sedmihradsko, Podkarpatskou Rus, kus Srbska a Chorvatsko celé k tomu? Nechtěl. Dobře ví, co by odpálil. Jen koketuje s resentimenty Maďarů. Kdyby jeho cestou šly všechny státy Evropy, shořely by za věc národů a křivd do roka, od Bretaně po Litvu. Chtít po Rusech, aby Orbánovi pomohli, je riskantně staromódní.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
