Jedná se o události, které trvají už víc než tisíc let. Na počátku roku 845 se u východofranckého krále Ludvíka Němce v Řezně objevilo 14 „českých pohanských knížat“ a požádalo o křest. Taková neobvyklá žádost se nedala odmítnout. Ve Fuldském análu je o ní jen několik vět. Jinde vůbec nic. Můžeme si jen domýšlet prekérní situaci, která Čechy k tomu křtu vedla. Pohané hledali u křesťanského krále ochranu před tlaky z druhé strany, od severu a také z východu. Akce nezanechala v dějinách žádnou stopu, navíc se zřejmě česká knížata navzájem blokovala a dělala si obstrukce. Polovičatá akce nevedla ani k christianizaci, ani k vytvoření státu. Zanedlouho přinesli křest na Moravu „slovanští věrozvěstové“ ze Soluně. Dali našim pohanům hlaholici a cyrilici, předchůdkyni azbuky, a pravoslaví, což naštěstí nevyšlo.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
Už mám předplatné.
Přihlásit se
