Rakety odpalované Ruskem už devět měsíců dopadají jen pár desítek kilometrů od hranic Evropské unie. Kdy přeletí přes ni, bylo jen otázkou času. Stalo se tak 15. listopadu odpoledne v polském Przewodowě. Střela vzala životy dvou lidí a paradoxním „štěstím“ v neštěstí bylo, že ji vystřelila ukrajinská protivzdušná obrana, jinak vše mohlo skončit třetí světovou válkou. Doslova na hraně ale zůstává situace stále.
Když jsem si v první chvíli přečetl zprávu, že Polsko zasáhly ruské rakety, šel jsem sbalit batoh a připravit všechny věci pro případ poplachu,“ říká pod podmínkou anonymity jeden z vojáků českého kontingentu v Pobaltí. Poté, co vyšlo najevo, že se jednalo o zatoulanou střelu ukrajinské protivzdušné obrany, si upřímně oddechl. Fakt pro Ukrajinu jinak nepříliš příjemný přinesl všeobecnou úlevu, protože ruské ostřelování Polska, byť i neúmyslné, by nebylo možné jen tak pominout.
Něco takového by zcela jistě vedlo k další eskalaci a dost možná i otevřenému konfliktu. Článek 5 smlouvy o NATO totiž hovoří jasně: Ozbrojený útok proti jedné nebo více členským zemím je považován za útok proti všem a Aliance podnikne takovou akci, jakou bude považovat za nutnou. Včetně použití ozbrojené síly.
Polsko však už od odpoledne 15. listopadu, kdy na vesnici Przewodów, která se nachází zhruba sedm kilometrů od hranic s Ukrajinou, dopadla raketa a usmrtila dva civilisty, bylo poměrně zdrženlivé. Díky radarovému letounu kroužícímu nad jeho územím totiž velení polské armády znalo pravý stav věcí a řešilo se jen, jak vše oznámit veřejnosti. I přes současné velmi silné spojenectví Polska a Ukrajiny jsou jejich vzájemné vztahy zatížené historickým soupeřením, tedy v některých ohledech stále poměrně křehké.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
