Raně porevoluční pražská filozofická fakulta devadesátých let byla prostředím démonickým i pitoreskním. Na chodbách provoněných tabákem se v krabicích válela kuriózní díla z knihovny zrušeného Ústavu marxismu-leninismu s komickými tituly (například Filosofie mičurinství). Na troskách tohoto marasmu se v bolestech rodila katedra filozofie, která svedla dohromady dvě nekompatibilní komunity akademiků.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
