nahoru

Zdaňme bohaté, navrhuje Jurečka. Vládní program se střetává s realitou

Oliver Adámek 10. července 2022 • 18:00
Zdaňme bohaté, navrhuje Jurečka. Vládní program se střetává s realitou
foto: Úřad vlády ČR

Co strany vládní koalice ještě krátce po volbách rezolutně odmítaly, se v prudce proměnlivé situaci asi brzy stane realitou. Vicepremiér Jurečka se chystá vládě navrhnout progresivní daň, tedy vyšší zdanění lidí s vyššími příjmy. Má takový návrh šanci získat podporu vládní většiny? Nepřispěje spíš k rozklížení vlády těsně před komunálními volbami, které proběhnou už na konci léta?

Jurečka se vyjadřoval k vícero aktuálním tématům v rozhovoru pro Právo. Mimo jiné podporuje zavedení nějaké formy sektorové daně pro energetické firmy či banky, tu už ostatně požadují Piráti a připouští i ministr financí Stanjura. „Dovedu si ale představit i debatu okolo zavedení progresivního zdanění. Stojím si za principem, že lidé, kteří patří mezi příjmově vyšší skupinu obyvatel, by měli být připraveni na vyšší míru solidarity. Solidaritu, která by nyní měla být namístě, bychom měli vyžadovat nejenom od právnických osob a podnikatelských subjektů. I my, lidé, kteří máme vyšší příjmy, bychom mohli mít nějakou míru solidarity,“ vyjádřil se v rozhovoru Jurečka. S návrhem progresivního zdanění přijde na vládu v nejbližší době.

Evropský standard

V Česku už fakticky progresivní daň z příjmu existuje, týká se však jen velmi malé skupiny zaměstnanců. Vyšší daň odvádí jen zaměstnanci s ročním příjmem přesahujícím 48násobek průměrné měsíční mzdy. To v přepočtu na měsíční hranici znamená v současnosti více než 150 tisíc měsíčně. Progresivní daň ve výši 23 % se tak týká jen méně než jednoho procenta zaměstnanců, ostatní platí 15 %.

V Evropské unii má progresivní zdanění v nějaké formě většina států, de facto celá západní Evropa a Skandinávie. Například Německo s pomocí tzv. solidární přirážky po revoluci řešilo nerovnosti mezi východní a západní části nově sjednocené země, teď se nicméně chystá daň postupně zrušit.

V Česku naposledy výraznější progresivitu daně z příjmů navrhovala ČSSD na konci úřadování Sobotkovy vlády. Návrh sociální demokracie měl rozdělit daně z příjmů do čtyř skupin, přičemž všem s měsíčním příjmem do 48 tisíc v tehdejším systému přinášel snížení daně. Naopak pro zaměstnance se mzdou nad 50 tisíc chtěli socialisté zavést daň 32 %.

Návrh tehdy nakonec neuspěl, vtipný detail je, že jej zkritizoval i tehdejší ministr zemědělství Jurečka. Ten návrh ČSSD na progresivní zdanění označil za populistický a neracionální. V levicové vládě tak Jurečka zastával pravicové stanovisko, tu současnou, pravicovou, zase posouvá doleva.

Změna vládního programu

Nicméně když necháme stranou nadsázku, je asi pochopitelné, že v dnešní ekonomické situaci Jurečka pohled změnil. Stamiliardové strukturální schodky státního rozpočtu však on i koalice Spolu viděla už v posledních dvou letech, ostatně právě za to Fiala nejvíce kritizoval Babiše. Přesto Spolu v programu zjevně nerealisticky slibovalo dosáhnout vyrovnaného rozpočtu jen úsporami na provozu státu. Dokonce i v preambuli programového prohlášení vlády zaznívá, že stát v úsporách nemá jít cestou zvyšování daňové zátěže.

Nyní už je asi zjevné, že to nebude stačit a středo-pravicová vláda nejspíš zavede minimálně sektorovou, možná i progresivní daň. Jedním z důvodů, proč teď rozpočet nelze stabilizovat bez zvýšení daní, je i předloni schválený daňový balíček, kterým stát ročně přichází o necelých 100 miliard.

Vláda plná „komunistů“

Tento paradox dotahuje ještě o krok dál jedna věc. V kampani se stále strašilo, že Piráti ve vládě budou zvyšovat daně. Dokonce byli označováni za nové komunisty, kdykoli jen naznačili úvahu o zvyšování daní. A to navíc ani ne příjmových, ale majetkových, jež jsou u nás v evropském srovnání velmi nízké a debata o jejich zvýšení je legitimní. Možná i proto více uspěla koalice Spolu než Piráti a STAN. Ani ne rok po volbách tu ale máme návrh na vyšší daně z příjmu z dílny nikoli Pirátů, ale lidovců, tedy strany, jež je součástí koalice Spolu.

Zatím však samozřejmě zdaleka není jisté, že Jurečkův návrh vláda schválí. Naopak se může stát, že koalici minimálně na krátkou dobu rozdělí. Počítat nejspíš může s podporou Pirátů, možná i Starostů. Zbytek koalice Spolu, tedy ODS a TOP 09, však nejspíš bude proti. Je to poprvé za dobu vládnutí Fialova kabinetu, kdy jedna ze stran přichází do debaty s návrhem, který může být pro další výrazně problematický, nota bene pro partnery z vlastní volební koalice.

Může tak nastat podobná situace jako při hlasování o zrušení superhrubé mzdy, které si tehdy vládnoucí hnutí ANO prosadilo dohromady s hlasy ODS a SPD, navzdory tehdy koaliční ČSSD. To je nicméně ještě trochu předčasná spekulace. Dá se totiž čekat že pokud budou koaliční partneři výrazně protestovat, lidovci na návrhu trvat nebudou a upřednostní vládní stabilitu.

Ani přijetí Jurečkova návrhu však není vyloučené. Alternativou jsou drastické úspory, nebo obrovské rozpočtové deficity ještě na několik let dopředu. V takové situaci, navíc s energetickou krizí a raketovou inflací, bude něco jako třeba důchodová reforma nerealizovatelné. Možná bude potřeba dát přednost praxi před ideologií.





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

E15
Nejčtenější