nahoru

Evropě hrozí recese srovnatelná s covidovým propadem. Tentokrát jde o nemovitosti a plyn

Vladimír Pikora, -psp- 8. července 2022 • 18:00
ekonomická krize
ekonomická krize
• foto: 
rx352017

Množí se varování velkých bank, že Evropě hrozí recese. Např. japonská Nomura minulý týden oznámila, že čeká od druhé poloviny roku 2022 až do poloviny roku 2023 propad evropské ekonomiky. Podobné tvrzení přinesla i hlavní ekonomka Světové banky. Ta očekává recesi nejen v Evropě, ale i v USA. Důvodem pesimistických očekávání je ochlazení globální poptávky a rekordní inflace. I před krizí v roce 2008 jsme měli vysokou inflaci, jenže teď se k tomu přidal green deal, hrozba vypnutí plynovodů a splasknutí nemovitostní bubliny.

Smůlou je, že recese přichází v době rekordního růstu cen. Všichni chtějí krotit inflaci, a proto centrální banky s výjimkou Evropské centrální banky (ECB) zvyšují své úrokové sazby. Růst úrokových sazeb však může být nebezpečně razantní. Příkladem je Česká národní banka. Ta v červnu zvýšila své úrokové sazby o nevídaných 1,25 procentního bodu. Základní úroková sazba v ČR se tak vyšvihla až na neuvěřitelně vysokých 7 %.

To jistě pomůže s utlumením inflace. Zároveň to ale zbrzdí i výrobu a především stavebnictví. Stavět nyní není žádný med. Materiály prudce zdražují a zároveň s tím bude čím dál složitější dosáhnout na hypotéku. Lidem dojdou peníze na další výstavbu. Někteří investoři budou potřebovat rozestavěné domy prodat, což může být roznětkou k celkovému poklesu cen nemovitostí. Argument, že ceny nemovitostí musí růst, protože jich je málo, padá ve chvíli, kdy došly peníze. A ty právě docházejí.

Ceny nemovitostí jsou nezdravě vysoko. Poměr mezi platy a cenami se utrhl ze řetězu. Zatímco v Berlíně či Vídni stačí k nákupu bytu devět ročních platů, v ČR to je patnáct a v Praze dokonce sedmnáct. Češi tak pomalu celý život šetří na byt. O tom, že máme bublinu cen nemovitostí, svědčí i nedávný průzkum agentury Bloomberg, který porovnával třicet ekonomik a zjistil, že v ČR je druhá nejvyšší pravděpodobnost prasknutí cenové bubliny.

Kdybychom měli ceny nemovitostí nižší, nepředstavovalo by prudké zvýšení úrokových sazeb takové riziko. Největším strašákem je pro mě to, že jednoho dne řada spekulantů zjistí, že jim nájem již nepokryje splátky hypotéky. Spekulant tak bude vystaven rozhodnutí, zda hypotéku doplatí, nebo byt prodá. Pokud lidé začnou investiční byty ve velkém prodávat, bublina splaskne.

Riziko recese je po celé Evropě a není spjato jen s nemovitostmi. Všichni cítí slabou poptávku. Ta se zrcadlí v exportech. Např. Německo v květnu poprvé od roku 1991 vykázalo měsíční deficit zahraničního obchodu. Zkrátka globální ekonomika je stále negativně zasažena rozpadem dodavatelských řetězců.

Navíc 11. července má být na deset dní odstaven plynovod Nord Stream 1 a hrozí, že by dodávky plynu už nemusely být obnoveny. Pokud přestane do Evropy proudit plyn, bude to podle mě srovnatelné s příchodem koronakrize. V roce 2020 nikdo netušil, jak dlouho tu bude korona, jaká budou opatření, jak výrazně ekonomika klesne, jak hodně vlády pomohou atd.

Pokud nepoteče plyn v řádu měsíců, je to ohromný zásah do ekonomiky srovnatelný s covidem. Řada průmyslových odvětví by musela být dočasně zcela vypnuta, což by za normální situace vedlo k obřímu propouštění. Jenže z doby covidu víme, že stát bude pomáhat a bude bojovat za zachování pracovních míst. Nakonec to podle mě skončí jen vyšším dluhem. Recese bude ale i tak hluboká.

Pokud by plyn netekl jen pár týdnů, nebyl by dopad na ekonomiku tak zásadní. Pomohly by nám zásobníky. Jak dlouho ale plyn nepoteče, nikdo kromě Rusů neví. O tom, že bude nutno šetřit, ale nepochybujme a šetření je právě pro hospodářský růst špatné. Chápu proto, že velké banky varují před recesí v Evropě.

Vladimír Pikora, -psp-


Klíčová slova: inflace, politika, ekonomika, krize



Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

E15
Nejčtenější