Čekají nás zlé časy. Řítíme se do nich v dosti chatrné lodi. Bude větší drahota, než je teď, ceny energií vyletí o kus výš, nezaměstnanost se ujme své zlověstné vlády. Vrátí se i covid. Co se stane na Ukrajině, nikdo neví. Bude hladomor a oteplení, které rozžhaví planetu.
Takto temně popisuje nejbližší budoucnost už kdekdo. Vláda vyhlašuje varovná opatření. Slibuje, že to zvládne, ale že to bude bolet, že každý něco zaplatí. Opozice vidí řešení v tom, že vláda padne a vládnout bude zas ona. Pak bude líp. Vládla osm let, na cestu do nepohody stát vybavila špatně. Přesněji nijak. Až nějaká opozice převezme dnešní vládu, vyvine se k tomu jiná opozice. Ta dnešní už se k moci nevrátí, co umí, předvedla.
Amnestie bohatství
Babiš by měl na billboardech psát: Za Babiše jsem se měl líp já. Nabídky, co s temnou budoucností, hledá v návratu Agrofertu k moci. Opakuje staré postupy, sliby, hesla. Prezidentem nebude, i kdyby dal koblihu deseti miliónům lidí osobně podepsanou. Vždyť těm koblihám už je osm let, věk pro Babiše i pro koblihy skličující. Za osm let tento bohatý muž uspěl. Dál bohatl jako nikdo. Jako prezident by si to podezřelé bohatství amnestoval a zisk stvrdil navěky. Hraje o dvě budoucnosti. Bude prezidentem nebo ve vězení. Málokterý politik hrál kdy o tolik. Fantazie umožňuje představit si, že by se to spojilo. Prezident vězeň. Nesmějte se, už jsme víckrát dosáhli nemožného. Otázka pro právníky: může se prezidentovat z vězení? A dát odtamtud sám sobě milost? Ústava to nezakazuje, řekl by dnešní prezident, který už je také včerejší.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
