„Je to jen agentománie. Já jsem nikdy nepodepsal, vyhrál jsem třikrát soud,“ bránil se Andrej Babiš, kdykoli byla propírána jeho spolupráce se Státní bezpečností. Dalších pět soudů ovšem prohrál a po desetileté anabázi se jeho pozice nezměnila ani o milimetr. Stále neprokázal, že je jeho evidence ve svazcích StB neoprávněná, a vše nasvědčuje tomu, že to už ani neprokáže.
Pro Babiše je to čistě prestižní záležitost. Je si dobře vědom, že voličům ANO jeho spolupráce s komunistickou tajnou policií nevadí, zatímco ve standardních stranách by v úvahách vstupu do vlády znamenala politickou stopku. Jeho podporovatelé věří příběhu, že jde jen o účelovou kampaň „mafie“ s cílem vyštvat ho z politiky, stejně jako Čapí hnízdo a další kauzy, jež se v minulém volebním období podařilo zamést pod koberec.
Čára přes rozpočet
Šéf ANO zřejmě uvěřil, že se mu podaří s pomocí slovenských kontaktů a schopnostem právníků tuto nepříjemnou skvrnu z minulosti snadno vymazat. Nebo aspoň pracovat na tom, že se téma časem rozmělní, a proto už před časem ohlásil, že se bude soudit až do konce života.
Aktuální rozhodnutí Krajského soudu v Bratislavě učinilo této snaze čáru přes rozpočet. V souladu s předchozím verdiktem Ústavního soudu zamítl Babišovu žalobu, že byl neoprávněně evidovaný jako agent s krycím jménem Bureš. Žalovanou stranou neměl být bratislavský Ústav paměti národa (ÚPN) spravující archivní dokumenty StB, ale slovenské ministerstvo vnitra.
„Budu se soudně bránit dál, protože pravda je na mojí straně. Nikdy jsem s StB nespolupracoval,“ reagoval šéf ANO, jenž neuspěl se snahou vrátit případ zpět prvoinstančnímu soudu. Jeho šance uspět se tak limitně přiblížily nule.
První žalobu na Ústav paměti národa podal už v září 2012, ještě před ostrým vstupem do politické soutěže. Zpočátku se mu skutečně dařilo, jelikož nižší soudy se opíraly o svědectví řídících důstojníků StB, kteří jeho vědomou spolupráci nepotvrdili.
Mezi nimi vynikal legendární nadporučík Július Šuman, za jehož přítomnosti Babiš podepsal v roce 1982 spolupráci ve vinárně U Obuvníka. V normalizačních podnicích zahraničního obchodu, včetně Babišova Petrimexu, to byla obvyklá praxe.
Obrat Ústavního soudu
K obratu došlo v roce 2017, kdy slovenský Ústavní soud napadl nejen procesní vadu, ale i věcnou podstatu rozsudků nižších soudů. Konstatoval, že byly chybně založeny na svědectví bývalých příslušníků StB nezproštěných mlčenlivosti. Zpochybnil věrohodnost těchto svědků jako „vykonavatelů zlovůle komunistického režimu“, což prakticky znamená, že k nim nižší soudy nemohou přihlížet.
Toto rozhodnutí je zlomové, jelikož přihlížení soudů k výpovědím řídících důstojníků tajné policie byla běžná praxe. Ti nemají žádný zájem potápět své spolupracovníky, jež naverbovali do svých služeb.
Šéf ANO si vzniklou překážku příliš nepřipouštěl. Bagatelizoval tehdy soudní debakl za pouhou formalitu slovy, že ti, co žalovali ÚPN, vlastně jeho advokáti, žalovali špatně. Už v té době avizoval, že žalobu podá znovu, znovu vyhraje, a zpochybnění „svědci, které ani nezná, budou vypovídat znovu“.
Pomiňme, že Babiš nechá v takto citlivé věci svědčit ve svůj prospěch lidi, které údajně nezná. Nebral na vědomí, že mu jejich ústní výpovědi, pokud budou hypoteticky předvoláni k soudu, budou k ničemu. A stejně se tváří i dnes. Pokud ale zažaluje ministerstvo vnitra, získají mnohem větší váhu archívní důkazy předkládané ÚPN.
Ztráta vazeb
„Máme k dispozici třináct svazků, které se nacházely na pěti různých místech. Svazky byly dále podepsané kontrolními podpisy pracovníků různých řídících orgánů StB a dokonce i zástupci ministerstva vnitra. Takže i kdyby došlo k nějaké nesrovnalosti na prvním stupni, na druhém by se na to přišlo a muselo by se to vyjasnit. K tomu ale nedošlo, všechno to do sebe zapadá,“ prohlašoval tehdejší ředitel ústavu Ondrej Krajňák.
Další Babišovou komplikací je změna slovenské politické reprezentace. Expremiér hodně sázel na úzké vazby s hnutím Smer-SD Roberta Fica, za jehož vlády dostal Agrofert rekordní daňovou úlevu 1,6 miliardy korun pro chemický podnik Duslo Šala. Slovenská média v této souvislosti popisovala Babišův sponzoring Smeru a změny zákona šité na míru jeho holdingu.
Robert Fico a jeho ministr vnitra Robert Kaliňák už dva roky nejsou u moci. Nyní ve zjitřené atmosféře čelí obvinění ze založení a podpory zločinecké skupiny kolem „mafiánů“ Kočnera a Bödöra. Současná Hegerova vláda bude mít jen stěží zájem vycházet vstříc krajanovi obžalovanému z dotačního podvodu, přičemž linii soudních sporů narýsoval Ústavní soud.
Maximálně prověřená osoba
Mezitím byly předloženy soudu další dokumenty přitěžující Babišově obhajobě, že byly jeho svazky zfalšovány.
„Našli jsme materiál, v němž StB prověřovala nejdříve spolehlivost spolupracovníka Bureše, zda je vůbec vhodným člověkem na spolupráci, k naverbování. Museli jsme porovnávat seznamy osob, seznamy dokumentů v jeho spise s jinými dokumenty, abychom si ověřili, že to sedí, a to se potvrdilo,“ říká badatel ÚPN Jerguš Sivoš, jenž analyzoval Babišovu agenturní minulost a připravoval odborný posudek pro soud.
„Byla to vědomá spolupráce založená na vzájemné důvěře, vzájemném setkávání a odevzdávání informací. Tato spolupráce byla podložena krycím jménem, heslem a telefonním kontaktem na příslušníka StB. Měl tedy veškerou základní výbavu konspirace. A je důležité mít na paměti, že agent už byla ta nejvyšší forma spolupráce. Již byl maximálně prověřenou osobou,“ dodává Sivoš.
Nehledě na to, zda Babiš podá žalobu na ministerstvo vnitra, je už teď jasné, že pokud zvedne rukavici prezidentské volby, půjde do ní jako kandidát obžalovaný z dotačního podvodu, evidovaný estébák a manipulátor, jenž deset let balamutí veřejnost, že s tajnou policií nespolupracoval. Žádné věrohodné důkazy nepředložil.
