„I Rusko a Čína mohou být krásné, když je poznáte zevnitř, a ne jen z novinových titulků.“ Tímto tvrzením končí lednový článek ekonoma Aleše Michla v deníku MF Dnes, který najdete i na webu České národní banky. Podobně jako v jiných případech se Michl i zde pouští na tenký led. Navštívil jsem totiž Čínu od roku 1989 jedenáctkrát, na některých místech je jistě krásná, ale současně je to komunisty brutálně řízená země, kterou rozežírá naprostá nesvoboda. O tom ale Michl, kterého ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman guvernérem ČNB, mlčí. Stejně o tom mlčel i Zeman. Je Michl tak neznalý nebo bohapustě lže?
Čtení některých Michlových jednoznačných tvrzení o čemkoli (i když někdy tématu zjevně nerozumí), kterými veřejnost zásobuje léta, by vydalo na obsáhlou studii. Je to verbální střelec babišovského typu. Ostatně k expremiérovi Andreji Babišovi má velmi blízko. Až blizoučko. Podobně jako on říká cokoli, hlavně že něco říká. Důležité je zaplevelit veřejný prostor. Zda máte pravdu, či nikoli, tím se netrápíte. Že se pak podobný typ člověka stane guvernérem ČNB, tedy jedním z nejvlivnějších lidí v České republice, je na pováženou.
Nechci zde hodnotit Michlovy ekonomické názory, to už v posledních hodinách a dnech udělalo mnoho odborníků. Názory jsou to často velmi kritické a objevují se v nich oprávněné obavy, že je to další nesmyslné rozhodnutí neřízené střely české politiky, prezidenta Zemana.
Aleš Michl ve svém textu o Rusku a Číně tvrdí, že tím, že píše o těchto státech pozitivně, jde vlastně proti evropskému mainstreamu. Zřejmě je pyšný na to, že on netvrdí, že Putin je zločinec a že čínský prezident Si Ťin-pching je vůdce, který nechává věznit a mučit své politické oponenty. Jenže Putin zločinec je. A Si je hlavní tváří gangsterského režimu. To není žádné tvrzení mainstreamu, to je holý fakt. Psát proto takto pozitivně o Rusku a Číně může jenom někdo, kdo nám chce něco zamlžit.
Michl to ale vidí jinak. Úvod jeho vzpomínaného článku, který se jmenoval „Jestřábi a holubice“ je naprosto bizarní. Zde citace: „Loni Nikola Hrušková reprezentovala Česko na traktorovém biatlonu. Šlo o závod traktorů se střelbou na terč. Jelo se v ruském městě Votkinsk. K tomu traktorovému biatlonu se dostala proto, že je profesí diplomatka a tehdy pomáhala českým firmám na ruský zemědělský trh. Teď o Rusku vydala knihu. Nazvala ji: ´I Rusko může být krásné´. Vydala ji podobně jako já knihu ´Reset ekonomiky´, ve které mám první kapitolu zase o Číně. Oba jakoby jdeme proti evropskému mainstreamu. Píšeme o Rusku a Číně pozitivně. Hrušková žila v Rusku více než pět let. Pracovala na české ambasádě v Moskvě. Nechce vzbuzovat iluzi, že všechno v Rusku je krásné a zalité sluncem (což ani já zaslepeně netvrdím o Číně). Chce ukázat, že Rusko není jen prezident Putin, vodka, šílenci na silnicích, krásné ženy v kožichu a další podobné stereotypy.“ Takže střílející traktory v Rusku... To se Michlovi líbí. Dodejme, že je to přihlouplá kratochvíle Rusů a Bělorusů.
Nebezpečné je, že lépe než Michl by to nenapsal ani žádný kovaný demagog reprezentující moskevskou a pekingskou propagandu. Musíme se proto ptát: Cui bono? Komu ku prospěchu? Komu bude Aleš Michl jako guvernér ČNB sloužit? Bude to skutečně Česká republika? Nebo půjde v nebezpečných šlépějích toho, kdo ho do funkce jmenoval?
