Na první pohled vypadal nedělní francouzský volební večer trochu nudně. První odhady potvrdily předvolební průzkumy a také celkové sečtení výsledků ukázalo, že Emmanuel Macron zůstane hlavou francouzského státu i na dalších pět let. Voliči mu svými hlasy dali poměrně pohodlný náskok, který vyloučil jakékoli drama při zveřejňování výsledků.
Marine Le Penová rychle uznala porážku a znovuzvolený prezident přiznal i v prvním projevu vítěze, že řada občanů pro něj hlasovala jako pro menší zlo. Pocit politické nudy přitom provázel celé prezidentské klání, a ještě výrazněji ho podtrhl fakt, že i druhé kolo bylo reprízou souboje z roku 2017. Stejné osoby i obsazení jako by nutně vedly i k téměř identickému výsledku.
Zdánlivá selanka ovšem zakrývá řadu zásadních proměn francouzské politiky, které se teď spíše shodou náhod nedostaly na povrch.
Marine v nesnázích
Stačí poukázat na volební výsledek Marine Le Penové. Ta dokázala v druhém kole dosáhnout na absolutní historický rekord protestní pravice v prezidentských volbách. Je pravda, že oproti minulosti ubrala na razanci svých politických nápadů, ale i tak je víc než 41 procent hlasů pro protestní uchazečku o klíče k Elysejskému paláci velmi vysoký výsledek.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
