Koncert a shromáždění na podporu Ukrajina na pražské Letné

Koncert a shromáždění na podporu Ukrajina na pražské Letné Zdroj: Zbyněk Pecák

Většina Čechů souhlasí s pomocí Ukrajincům, ale ne z lásky k nim. Motivem je odpor k Rusku

To, co minulý týden napsal ve svém komentáři exprezident Václav Klaus a hned za to sklidil vlnu nenávistné kritiky, potvrdil v úterý průzkum agentury STEM: Češi jsou sice většinově na straně Ukrajiny a pro pomoc uprchlíkům, důležitější než vztah k samotné Ukrajině je pro ně ale už mnohem dříve zformovaný negativní vztah k Rusku.

Průzkum vydala v úterý oficiální Česká tisková kancelář a informace z něj převzala nejrůznější média. Ta z něj také akcentovala různé části. Dominovala sdělení, že většina Čechů souhlasí s přijímáním uprchlíků nebo že mezi tuzemskými respondenty sílí podpora NATO. Nic překvapivého, nic kontroverzního.

Pokud se ovšem někdo nespokojil s mediálně přežvýkanými interpretacemi a podíval se přímo na stránky STEM, našel ve zprávě o průzkumu i informace, které se do zprávy ČTK z nějakého důvody „nevešly“.

Například:

  • „Předválečná pozice Ukrajiny v českém veřejném mínění nebyla příliš pozitivní – v roce 2021 Ukrajina patřila z tohoto pohledu mezi nejhůře hodnocené země.“
  • „Postoje české veřejnosti ke konfliktu na Ukrajině jsou ovlivňovány primárně protiruskými sentimenty. To výrazně ovlivňuje jak postoje k válce jako takové, tak postoje k ukrajinským uprchlicím a uprchlíkům v ČR.“
  • „Aktuální postoje české společnosti k ruské invazi na Ukrajinu pramení primárně z dříve zformovaných pozic a názorů na Rusko, nikoliv ze vztahu k Ukrajině samotné.“

Jinými slovy: Ještě před dvěma měsíci neměli Češi k Ukrajině nijak vřelý vztah, právě naopak. To, že po vypuknutí války se vztah Čechů k Ukrajině změnil, není kladným vztahem k napadené zemi, ale dlouhodobě formovaným protiruským postojem tuzemské veřejnosti.

Prakticky totéž, byť trochu jinými slovy, vyjádřil na Zelený čtvrtek ve svém komentáři Václav Klaus. Zamýšlel se v něm primárně nad tím, proč nikdo neorganizuje vážná mírová jednání. „Teď najednou ze všech přímo tryská láska k Ukrajině a Ukrajincům. Není tato láska jenom ,zástěrkou nenávisti k Rusku‘, jak mi ve svém e-mailu napsala jedna paní magistra, kterou osobně neznám?“ položil exprezident řečnickou otázku.

Následovala obvyklá smršť pobouřených komentářů. Za všechny například Martin Fendrych z Aktuálně.cz: „Exprezident použil Rusy a dezinformátory oblíbenou a hojně využívanou metodu převratu, negování reality a skryl se za údajný dopis nějaké paní. Pomoc Ukrajině a uprchlým Ukrajincům je náhle převrácena v nenávist k Rusku. Skutečně to tak u nás chodí?“

Škoda že se zasloužilý komentátor nepodíval na stránkách STEM na aktuální průzkum. Zjistil by, že ano – přesně tak to u nás chodí. A není třeba nic převracet, nic negovat, a už vůbec ne využívat metody dezinformátorů. Fendrych i další podobní by si tím mohli ušetřit blamáž s odhalováním nepřátel, dezinformátorů a ruských agentů v každém, kdo si troufne mít jiný názor. Zvláště když ten „jiný názor“ lze podložit výstupy z exaktního průzkumu.

P. S.: Názory občanů sbíral STEM mezi 24. březnem a 6. dubnem. Na dotazy odpovídalo 1171 respondentů ve věku od 18 let.