Demokracie, autoritarismy a totalitarismy – to vše jsou čisté typy, s nimiž se v praxi v zásadě nesetkáváme. Když je teorie popisuje, vždy je zdůrazňováno, že realita se k nim pouze přibližuje. Tak se třeba poukazuje na to, že ani poválečné západní demokracie nejsou plně demokratickými.
Podobná debata se vedla a vede o opaku demokracie, tedy totalitarismu – a známe ji koneckonců i z našich luhů a hájů. Jen s tím rozdílem, že se ze skutečnosti, že žádný režim není stoprocentně totalitní, a tedy ani komunistické Československo, vyvozují dalekosáhlé závěry, jež mají toto strašné období našich dějin natřít milosrdnějším nátěrem, který má zakrýt řadu osobních selhání.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
