Časopis Reflex požádal externí reportérku Lenku Klicperovou, aby popsala svou práci válečné zpravodajky na Ukrajině. Tady je její svědectví.
Přijela jsem jen s třemi vlněnými tričky, dvěma páry ponožek a jedním svetrem – myslela jsem, že zůstanu dva dny na hranici a dál se nedostanu. Neměla jsem na Ukrajině jediný kontakt. V době, kdy probíhala válka v Donbasu, jsem se soustředila na Sýrii, kde jsem měla už z předchozích let odrazový můstek z iráckého Kurdistánu. Člověk nemůže stihnout všechno, jak praví klasik. A teď jsem tu už třetí týden.
Konečně víno!
První tři čtyři dny jsem jenom telefonovala a psala zprávy, abych se dostala k důležitým lidem, kteří mi dovolí pracovat. Protože dostat se tady, na Ukrajině, k něčemu podstatnému je nesmírně těžké.
Prakticky všechno, co mám s sebou, mám pořád na sobě, protože zima je tu jako na Sibiři. Čepici a rukavice mi přivezla kolegyně Markéta Kutilová, která se na dva dny otočila za mnou do Žytomyru. A přivezla víno! Po pár dnech válečného stavu totiž na Ukrajině přestali prodávat jakýkoliv alkohol.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
