O každé vládě hodně vypovídá to, odkud její členové přišli. Příznačný je proto i politický a profesní rodokmen členů kabinetu Petra Fialy.
Návrat k vládě tradičních stran se projevil už v tom, že v nové vládě opět dominují členové Parlamentu. Právě tahle charakteristika velmi výrazně odlišuje kabinety Petra Fialy a Andreje Babiše. V závěru jejího mandátu totiž v Babišově vládě zasedalo jen šest poslanců. Zástupci dolní parlamentní komory proto netvořili v kabinetu většinu, protože tu drželi mimoparlamentní „odborníci“.
Styl hnutí ANO, které úmyslně hledalo ministry mimo Parlament a často i mimo své stranické členstvo, přitom do určité míry „nakazil“ i zavedenou sociální demokracii. I ta totiž měla ve vládě jen dva poslance z celkem pěti sociálně demokratických ministrů. U sociálních demokratů to ale bylo částečně způsobeno tlakem prezidenta Zemana, který při vzniku vlády úspěšně zablokoval nominaci europoslance Pocheho do Černínského paláce, a ještě si prosadil nestranického odborníka Tomana v rámci kontingentu ČSSD do čela resortu zemědělství.
Poslanecká vláda
V nové vládě budou naopak poslanci tvořit celé dvě třetiny členů. Polovinu ze všech dvanácti „poslanco-ministrů“ vyšle do kabinetu ODS, jež nominovala čistě poslaneckou vládní sestavu. Totéž platí o vládních zástupcích TOP 09, kteří oba zasedají ve sněmovně. Opačný pól ve vládě tvoří Piráti, u nichž má poslanecký mandát jen třetina jejich ministrů. Vnitřní spory okolo kumulace poslaneckých a vládních funkci totiž nakonec vedly k tomu, že poslance a stranického šéfa Ivana Bartoše ve vládě doplnili exposlanec Jan Lipavský a mimoparlamentní politik Michal Šalomoun.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
