Facebook

Facebook Zdroj: Profimedia.cz

Může jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa šířit dezinformace? Facebook tvrdí, že ano

Článek publikovaný na stránkách světově uznávaného média British Medical Journal, který dokumentuje, že při klinických zkouškách vakcín společnosti Pfizer nebyly dodržovány správné postupy, označuje společnost Facebook za nevěrohodný a omezuje jeho šíření. Redakce British Medical Journal se proti tomu ostře ohradila. Svůj protest nejdříve adresovala společnosti Lead Stories, která pro Facebook ověřuje fakta. Když nepochodili, obrátili se přímo na vedení Facebooku. Ani tam se ale nedovolali změny přístupu. Nyní se otevřeným dopisem obracejí přímo na spoluzakladatele, prezidenta a výkonného ředitele Facebooku Marka Zuckerberga a žádají jej, aby zasáhl. Současně se ale objevují i obvinění na adresu British Medical Journal, podle nichž je zmíněný text  o pochybeních při klinických zkouškách vakcíny Pfizer manipulativní a redakce jej neměla zveřejnit.

Boj s dezinformacemi tak píše další kapitolu. Redakce British Medical Journal není jediná, kdo je  konfrontován s novou situací a z piedestalu renomované instituce se zřítil do tábora dezinformátorů. Tam začíná být poněkud těsno. Vedle pošuků s aluminiovou čepičkou kropících se octem v obavách z chemtrails, se v něm totiž nachází stále více dříve uznávaných vědců a druhdy prestižních pracovišť. Ani o nositele Nobelových cen tam není nouze. To je ale jen jedna strana mince.

Současně epidemie covid-19  vynesla na světlo fakt, o němž se dosud spíš jen šuškalo. Ukazuje se, že tlak, který nutí vědce k tomu, aby za každou cenu publikovali, protože od počtu citací v odborných periodikách se přímo odvíjí jejich hodnocení i vědecké renomé, často vede k devalvaci vědeckých textů a  studií. Nezřídka se tak stává, že rádoby vědecká studie posvěcená editory z prestižního periodika je skutečně paskvil. A další problém: Diskutabilní jsou i mnohé výstupy z oficiálních institucí, jakou je například americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) nebo tamní Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Příklad: Na protest proti nestandardnímu postupu při schvalování nového léku na Alzhaimerovu chorobu odešli z FDA dva členové boardu. Uprostřed všeobecného chaosu se nacházejí média, na která je vyvíjen tlak, aby publikovala jen ověřené informace. Společnost Facebook si na to najala agenturu, která má informace kontrolovat. Může ale taková agentura zjistit víc než prestižní medicínský časopis? A pokud ne, kdo odhalí chyby prestižních medicínských časopisů?

Spor mezi společností Facebook a British Medical Journal, který teď vyhřeznul, vlastně jen ilustruje bezvýchodnost situace. Na jednu stranu je veřejný prostor zaplevelen hoaxy, na druhou stranu takzvaný fact checking, který jej má vyčistit, může vést do slepé uličky a může se stát zástěrkou pro cenzuru nepohodlných informací. Co je horší?

Text otevřeného dopisu Marku Zuckerbergovi: 

Vážený Marku Zuckerbergu,

Jsme Fiona Godlee a Kamran Abbasi, redaktoři BMJ, jednoho z nejstarších a nejvlivnějších všeobecných lékařských časopisů na světě. Píšeme vám, abychom vyjádřili vážné znepokojení ohledně "ověřování faktů", které jménem společnosti Facebook/Meta provádějí poskytovatelé třetích stran.

V září začal bývalý zaměstnanec společnosti Ventavia, smluvní výzkumné firmy, která pomáhá provádět hlavní studii vakcíny covid-19 společnosti Pfizer, poskytovat časopisu BMJ desítky interních firemních dokumentů, fotografií, zvukových záznamů a e-mailů. Tyto materiály odhalily celou řadu špatných postupů při výzkumu klinických studií, k nimž ve společnosti Ventavia docházelo a které mohly mít dopad na integritu údajů a bezpečnost pacientů. Zjistili jsme také, že přestože jsme před více než rokem obdrželi přímou stížnost na tyto problémy, úřad FDA neprovedl inspekci zkušebních pracovišť společnosti Ventavia.

Časopis BMJ pověřil investigativního reportéra, aby tento příběh sepsal pro náš časopis. Článek byl zveřejněn 2. listopadu po právním posouzení, externím recenzním řízení a po obvyklém vysokém redakčním dohledu a kontrole časopisu BMJ.

Od 10. listopadu však začali čtenáři při pokusech o sdílení našeho článku hlásit různé problémy. Někteří hlásili, že jej nemohou sdílet. Mnozí další hlásili, že jejich příspěvky byly označeny varováním o "chybějícím kontextu ... Nezávislí kontroloři faktů tvrdí, že tato informace by mohla lidi uvést v omyl". Těm, kteří se snažili článek zveřejnit, Facebook oznámil, že lidem, kteří opakovaně sdílejí "nepravdivé informace", může být jejich příspěvek posunut níže v News Feedu Facebooku. Správci skupin, ve kterých byl článek sdílen, obdrželi od Facebooku zprávy informující o tom, že takové příspěvky jsou "částečně nepravdivé".

Čtenáři byli odkázáni na "kontrolu faktů", kterou provedl dodavatel Facebooku s názvem Lead Stories.

"Kontrolu faktů" provedenou společností Lead Stories považujeme za nepřesnou, nekompetentní a nezodpovědnou.

-- Nepoukazuje na žádná fakta, která by článek BMJ uvedl nesprávně.

-- má nesmyslný název: "Kontrola faktů: British Medical Journal NEODHALIL diskvalifikující a ignorované zprávy o nedostatcích ve studiích vakcíny COVID-19 společnosti Pfizer".

-- První odstavec nepřesně označuje BMJ za "zpravodajský blog".

-- Obsahuje snímek obrazovky našeho článku s razítkem nad ním s nápisem "Flaws Reviewed", přestože v článku Lead Stories není uvedeno nic nepravdivého nebo nepravdivého v článku BMJ

-- článek zveřejnila na svých webových stránkách pod adresou URL, která obsahuje výraz "hoax-alert" (upozornění na hoax).

Kontaktovali jsme společnost Lead Stories, ale ta odmítá cokoli změnit na svém článku nebo jednání, které vedlo k označení našeho článku na Facebooku.

Obrátili jsme se také přímo na společnost Facebook s žádostí o okamžité odstranění označení "ověřování faktů" a jakéhokoli odkazu na článek Lead Stories, čímž by naši čtenáři mohli článek volně sdílet na vaší platformě.

Rádi bychom také upozornili na jednu širší záležitost. Jsme si vědomi toho, že BMJ není jediným poskytovatelem vysoce kvalitních informací, který byl postižen nekompetentností režimu kontroly faktů společnosti Meta. Jako další příklad uvádíme zacházení společnosti Cochrane, mezinárodního poskytovatele vysoce kvalitních systematických přehledů lékařských důkazů, ze strany společnosti Instagram (rovněž vlastněné společností Meta). Místo toho, abyste investovali část značných zisků společnosti Meta do pomoci zajistit přesnost lékařských informací sdílených prostřednictvím sociálních médií, jste zřejmě delegovali odpovědnost na osoby nekompetentní k plnění tohoto zásadního úkolu. Kontrola faktů je základem dobré žurnalistiky již po desetiletí. To, co se stalo v tomto případě, by mělo znepokojovat každého, kdo si váží zdrojů, jako je BMJ, a spoléhá na ně.

Doufáme, že budete urychleně jednat: konkrétně opravíte chybu týkající se článku v BMJ a přezkoumáte postupy, které k této chybě vedly; a obecně přehodnotíte své investice a přístup k ověřování faktů.

S pozdravem,

Fiona Godlee, šéfredaktorka

Kamran Abbasi, nastupující šéfredaktor

The BMJ