Růst výdělků v České republice pokračoval i během léta. Průměrná mzda v zemi v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) o 5,7 procenta na 37 499 korun. V absolutním číselném vyjádření si čeští zaměstnanci ve třetím kvartále přilepšili v průměru o 2012 korun. U tohoto čísla budou mít asi rudo před očima zaměstnanci v kulturní, volnočasové a zábavní branži. Ti si totiž meziročně polepšili v průměru jen o dvě stovky.
Souhrnná čísla vypadají na první pohled velice hezky, ale jsou za nimi skrytá mnohá „ale“, která už tak příjemná či zářná nejsou. Od deklarovaného procentuálního růstu mezd je potřeba odečíst inflaci. Navýšení průměrného reálného výdělku se tak rázem smrskne „jen“ na 1,5 procenta. Dále platí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců vydělávají méně, než kolik činí průměrná mzda. Bližší realitě běžného života je tak spíš medián, který představuje středovou hodnotu mezd a dělí zaměstnance na dvě stejné skupiny. Tento medián pak činil ve třetím kvartále 32 979 korun. U mužů dosáhl 35 086 korun, u žen pak 30 433 korun.
Pak tu máme obrovské rozdíly mezi kraji. Z dat ČSÚ je patrné, že z tuzemských krajů jsou nad hodnotou průměrné mzdy jen Praha a Středočeský kraj. V ostatních krajích se bere méně. V metropoli činila průměrná mzda 45 523 korun, ale v Karlovarském kraji jen 33 249 korun. Pokud by statistici uváděli úroveň mediánu v jednotlivých krajích (ale neděje se tak), nebylo by to v kontrastu vůči celostátní průměrné mzdě příliš zářné číslo.
Kapitolou samou o sobě jsou rozdíly ve výdělcích napříč jednotlivými sektory. Zde stále platí, že nejvyšší výdělky jsou ve finančnictví a v odvětví informačních technologií. Naopak v pohostinství a ubytovacích službách jsou výdělky jen na třetinové úrovni vůči nejlépe placeným profesím. Jistě, tady je potřeba mít na zřeteli, že v této branži stále ještě funguje systém, kdy část výdělku dostávají zaměstnanci „bokem“ na ruku a další peníze získávají ze spropitného.
Detailní pohled na mzdové statistiky třetího kvartálu přinesl zajímavé informace. Největší nominální nárůst platů vykázal sektor činností v realitní branži. Jinými slovy nejrychleji rostly platy makléřům a dalším osobám, které se pohybují u prodeje nemovitostí. Není se čemu divit. Reality v Česku prudce zdražují a makléři tyto ceny ještě šponují, protože tím rostou i jejich provize. Tento boom, který už začíná připomínat bublinu, však stále nemá tendenci skončit, protože mezi lidmi je stále obrovské množství peněz, které si našetřili během covidu a neměli je za co utratit. A protože nyní Česko čelí rekordní inflaci, snaží si tito movitější lidé své peníze investovat, aby neztratily na hodnotě, a proto kupují nemovitosti a byty a je jim skoro jedno, kolik tyto reality stojí.
Z růstu mezd naopak téměř naprázdno vyšli lidé ze sektoru kultury, zábavy a volnočasových aktivit, kteří si meziročně polepšili jen o 199 korun. Na jejich hubeném létě se především projevil doznívající covid, který způsobil, že velká část akcí a festivalů byla zrušena, na dalších platila omezení anebo došlo ke změně v procesu organizace akcí. Jelikož se nekonaly velké festivaly, kapely si začaly ve velkém koncerty organizovat samy a podobně k tomu přistupovala i města.
Nepříliš zářivý výsledek vykázalo i pohostinství. Přestože v něm vzrostly průměrné platy o 7,1 procenta, v absolutním vyjádření to bylo jen 1490 korun na výsledných 22 346 korun. Přitom Češi v létě hodně cestovali po Česku a vydatně utráceli v restauracích, které k tomu ještě zvýšily ceny. Přestože jak již bylo uvedeno, někteří zaměstnanci dostávají část své výplaty na ruku, je úroveň odměňování v pohostinství stále ostudně nízká a třeba právě ona ospravedlňuje existenci a každoroční nárůst minimální mzdy. Protože nebýt její pravidelné valorizace, k níž docházelo v uplynulých letech, byla by průměrná mzda v tomto odvětví ještě mnohem nižší a při současném růstu cen by stavěla zaměstnance z odvětví do svízelné životní situace co do pokrytí svých základních existenčních potřeb.
