Krátce před volbami dochází k roztržkám nejen mezi vládou a opozicí, ale i uvnitř koalice, kde se ČSSD snaží křečovitě na poslední chvíli prokázat svébytné postavení. Střet o údajné rušení nemocnic současně otvírá otázku kdo, co a jak privatizoval. Spor o brožuru k onkologické prevenci je jen špičkou ledovce.
Občasné větší či menší půtky provázely vládu ANO a ČSSD po celou dobu její existence. Průběh byl pokaždé stejný. Jan Hamáček se vymezil, někdy vyhrožoval odchodem z vlády, a nakonec couvnul. Jeho „ultimáta“ časem nikdo nebral vážně. Sociální demokracie Babišovi spolehlivě kryla záda i v jeho kauzách, přestože převzal její program i většinu bývalých voličů seniorského věku.
Nikdy jsme nic neprivatizovali
Do kategorie mediálních bublin vytvářejících zdání konfliktu patří Hamáčkův výkřik, že „počty případů covidu rostou, ale ANO plánuje redukovat nemocnice. To je zlý sen!“ Vycházel z informací, že ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vytvořil minimální síť 97 nemocnic, jež mají dostávat příspěvky z unijních peněz na lepší vybavení. Zhruba dvacítka venkovských nemocnic by z této podpory vypadla, což by vedlo k jejich útlumu.
Vojtěch se ohradil, že Hamáček jen straší lidi a žádné nemocnice se rušit nebudou. Do přestřelky se vložil i premiér Babiš. „Hnutí ANO na rozdíl od tradičních stran historicky NIKDY NIC neprivatizovalo a nikdy ani nic privatizovat nebudeme,“ zdůraznil a otevřel tak širší téma.
Ve stejné době kulminoval spor o rozesílání brožury zaměřené na onkologickou prevenci. Zhruba dva miliony pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) ji dostanou do schránek, další osobně nebo si ji mohou stáhnout na webu.
Za normálních okolností je to bohulibý počin, jenže se nelze vyhnout podezření, že jeho skutečná motivace, načasování a způsob zpracování zapadaly do scénáře kampaně hnutí ANO. Publikace vznikla ve spolupráci Úřadu vlády a ministerstva zdravotnictví a pojišťovna ji měla za 15 milionů korun rozeslat svým klientům krátce před volbami.
Předvolební agitka
Problém nastal koncem srpna, kdy vyšlo najevo, že součástí brožury jsou propagační texty, fotografie a slogany premiéra Andreje Babiše a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. To se nelíbilo Správní radě VZP, která za tím spatřovala zneužívání veřejných peněz v předvolební agitaci.
Podobně se měly zapojit všechny zdravotní pojišťovny, přičemž VZP spravuje zdaleka největší portfolio klientů. Poté zasáhl ministr Vojtěch. Rozeslal dopis váhajícím pojišťovnám a zatlačil na ně, aby brožuru na svoje náklady rozeslaly ještě před volbami.
„Očekávám, že vaše pojišťovna splní svůj závazek a zajistí distribuci edukačního materiálu svým pojištěncům, a to při zajištění financování nákladů v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem,“ apeluje hyperloajální Vojtěch, který za svoje vzorné služby očekává důstojnou trafiku v diplomatických službách. Pokud to vyjde.
Kauza nabobtnala poté, kdy bylo jasné, že VZP pod nátlakem publikaci rozešle v původním termínu, a téma se dostalo na půdu sněmovny. Premiér Babiš nakonec couvl a brožura půjde do schránek až po volbách. To však Vojtěchovi nebránilo zveřejnit kompletní materiál na webu resortu.
Stát jako firma
Samotný záměr zneužít onkologickou prevenci k vlastní propagaci za peníze daňových poplatníků v takto exponované době je projevem naprostého cynismu a arogance státní moci. Jak ale tato kauza souvisí s vyjádřením premiéra, že hnutí ANO nikdy nic neprivatizovalo a nebude privatizovat?
Plánované vytažení 15 milionů korun z kapes daňových poplatníků za „předvolební“ propagační brožuru je jednou z mnoha forem privatizace státu v podání ANO. Je to nová forma vlastnictví, kdy zájmy vlivné korporace prorostou přímo do státní správy, což lze zjednodušit Babišovým sloganem řídit stát jako firmu. Jako vlastní firmu.
Privatizace státní správy probíhá už několik let na všech úrovních, kam byly dosazeny kádry konglomerátu ANO, schopné účinně hájit zájmy svého šéfa. Nejmarkantněji se to projevilo v obranném valu vůči kritice premiérova střetu zájmů evropskými institucemi. Babišovi lidé uvnitř systému nápadně ladili noty s Agrofertem. Jsou schopni nasměrovat a pohlídat veřejné penězovody žádoucím směrem, ať už se jedná o dotace, daňové úlevy nebo veřejné zakázky.
Konkrétních příkladů by se našlo dost. Premiérovy firmy dodávají dominantně státnímu podniku Čepro daňově zvýhodněnou bionaftu, od roku 2017 bez výběrových řízení za zhruba pět miliard korun. Konglomerát ANO kontroluje i resort zemědělství, dotačně zvýhodňující velké agrokoncerny na úkor malých farem. Agrofert jako celek prosperuje i v krizi a obejde se bez armády lobbistů jako v minulosti.
Privatizátor Babiš
Další rovinou je tradiční práce šéfa ANO se ztrátou paměti. Zní to až neuvěřitelně, když proti privatizaci „tradičních“ stran brojí majitel miliardového holdingu, který zbohatl na privatizaci státních podniků. V letech 1995 až 2000 Agrofert privatizoval nebo pod cenou koupil desítky zemědělských podniků a už tehdy ovládl třetinu české zemědělské produkce, od prvovýroby až po dodávky do sítě obchodů.
Skutečný rozmach Babišova impéria nastal za vlády Miloše Zemana, kdy díky svým kontaktům na ministry expandoval v chemickém průmyslu. V roce 1999 privatizoval největšího tuzemského výrobce umělých hnojiv Dezu a prostějovskou Prechezu. Za pochybných okolností šetřených policií ovládl další chemičku Lovochemii a po pádu IPB na nátlak Zemanova kabinetu získal zkrachovalý holding Aliachem sdružující Spolanu Neratovice, Fatru Napajedla a Synthesii Pardubice.
Policejním vyšetřováním skončily i dvě skandální privatizace Unipetrolu, kdy v obou případech nevyhrála nejvyšší nabídka. „Byl jsem přímým účastníkem podpisu dohody při privatizaci Unipetrolu a konstatuji, že pan Babiš tuto podepsanou dohodu nedodržel. To je pro mě dostatečný důkaz nevěrohodnosti pana Babiše, nehledě na jistá další podezření, která se doufám časem prošetří,“ komentoval praktiky svého současného mocenského spojence Miloš Zeman v roce 2011 při vzniku hnutí ANO.
Andrej Babiš patřil k aktivním privatizátorům státních podniků v éře „tradičních“ stran a bohatě využíval svých klientelistických vazeb. Dnes sedí ve vládě sám, veřejné penězovody má pod kontrolou a používá komunistický slovník, aby nezaplašil svoje levicové voliče, kteří paušálně považují privatizaci za tunelování a zlodějinu.
