Západ v posledních dvaceti letech investoval kolem tří biliónů dolarů do války a změn v Afghánistánu. Je teď, po vítězství Tálibánu, všechno ztraceno? Nebo mohou západní demokracie včetně Česka s nášlapnou islamistickou minou spolupracovat?
V dubnu letošního roku byl ve venkovském okrese Behsúd východoafghánské provincie Nangarhár dokončen projekt, jenž pomocí čtrnácti studní poskytuje pitnou vodu pro více než pět set rodin. Akce to byla prospěšná a snad studny vydrží i v budoucnosti ve funkční podobě. Z rozvojové pomoci ji zaplatila Česká republika. Byly to peníze našich daňových poplatníků.
Nejrůznějších projektů, které měly pomoci místním obyvatelům, se za poslední dvě dekády uskutečnily v Afghánistánu desítky tisíc. Jenže teď je i provincie Nangarhár, jako celá země, pod vládou radikálního muslimského hnutí Tálibán. Má s ním Západ spolupracovat? Nebo ho má dokonce diplomaticky uznat?
Nevyzpytatelná hra
Odpověď může být překvapivá: ano, ale lze to udělat pouze za určitých nepřekročitelných podmínek. Přesto to bude hra vabank. Hra nebezpečná, nevyzpytatelná a opět s nejistým koncem. Jako v posledních dvaceti letech. A přiznejme si, že oproti různým totalitním či autoritářským režimům Západ tyto hry hrát moc neumí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
