Nechat školy zavřené je pro omezení kontaktů to nejjednodušší. Téhle rovnici uvěřili vědci i politici.

Nechat školy zavřené je pro omezení kontaktů to nejjednodušší. Téhle rovnici uvěřili vědci i politici. Zdroj: Getty Images

Oč méně se šířila nákaza uvnitř škol, dokud fungovaly, o to více se šířila mimo ně po jejich uzavření
Imunolog Karel Drbal
2
Fotogalerie

Studie ukázala, že loňské zavírání škol vedlo k šíření nákazy mezi seniory. Jak to bude letos?

Jak bude vypadat včera zahájený školní rok a hrozí dětem znovu týdny a měsíce distanční výuky? Politici se dušují, že udělají vše pro to, aby se školy už nezavřely. Jenže totéž slibovali už mnohokrát. Teď by pro to nicméně měli mít další pádný důvod: k dispozici jsou výsledky studie, která ukázala, že opakované uzavření škol paradoxně přispívalo k šíření epidemie.

Uzavřené školy jsou rizikem pro seniory. Dokazují to konečné výsledky studie iniciované Středočeským krajem, kterou vypracoval tým autorů vedený Michalem Pohludkou z univerzitní společnosti GeneSpector. Původně hypotetická úvaha, že školy zavřené kvůli strachu ze šíření nákazy změní denní režim v rodinách tak, že se senioři dostanou snáze do kontaktu s nákazou, je nyní doložena daty.

Poprvé se v Česku kvůli covidu uzavřely školy 11. března 2020. Měla to být výjimečná situace, která se už nebude opakovat. Ale nebyla. Podruhé se školy zavíraly 14. října, potřetí 1. března 2021. Od začátku epidemie uplynul více než rok, ale nejsme dál, než jsme byli loni na jaře.

Proč byly české školy zavřené déle než jinde ve světě? Odpověď zní: Můžou za to matematické modely. Zatímco se děti nudily při distanční výuce, matematičtí modeláři počítali, seč jim síly stačily. Jejich cíl byl jasný – omezit kontakty. Jen tak lze epidemii udržet pod kontrolou. A modely ukazovaly, že nechat školy zavřené je pro omezení kontaktů to nejjednodušší. Téhle rovnici uvěřili vědci i politici.

Školy jako semeniště covidu

„Máme matematické simulace, které naznačují, že zavření škol – a říkám to strašně nerad – je jedním z nejdůležitějších kroků,“ pravil na podzim například prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka. A nebyl sám. „Otevření škol by byl nebezpečný experiment,“ přidával se třeba ekonom CERGE Daniel Münich. „Obávám se, že přínos několika týdnů přítomnosti dětí ve škole je malý oproti riziku, které rozvolnění může přinést,“ nechala se slyšet viroložka Ruth Tachezy. A tak by se dalo pokračovat. Názor, že školy jsou semeništěm nákazy a děti v nich jsou nebezpečím – biolog Jaroslav Flegr je dokonce přirovnal k pytlům toxického odpadu –, mezi odborníky citovanými v médiích převažoval.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!