Čeští vojáci už také opustili Afghánistán a my můžeme sčítat: od roku 2002 stály akce v této zemi Česko na 20 miliard korun. Byly to vyhozené, nebo účelně vynaložené peníze? Jen pro představu – Babišova vláda zvýšila státní dluh za jediný měsíc, letos v lednu, o částku vyšší než vzpomínaných dvacet miliard.
Už tak vášnivé diskuse o tom, kolik finančních prostředků bylo na akce mezinárodního společenství vynaloženo za posledních dvacet let v Afghánistánu, ještě zesílily, co zemi opustily spojenecké jednotky a zvítězili islamisté z Tálibánu. Protože nebylo dosaženo vítězství, mnozí lidé považují vše, co mířilo do Afghánistánu, za vyhozené a nesmyslně utracené peníze. Například 90 miliard dolarů (kolem dvou biliónů korun) šlo na výcvik afghánské armády a policie, které se ovšem vzdaly, či dokonce připojily k radikálům z Tálibánu.
Jen v případě Ameriky hovoříme od podzimu 2001, kde po teroristických útocích z 11. září zahájil prezident Bush válku v Afghánistánu, o více než dvou biliónech utracených dolarů. Další stovky miliard pak putovaly z kapes daňových poplatníků jiných států.
Podle zjištění Reflexu na státních závěrečných účtech o výsledcích rozpočtového hospodaření České republiky v jednotlivých letech činily náklady na operace v Afghánistánu mezi roky 2002 až 2020 necelých 17,2 miliardy korun. Nejsou v tom ovšem započteny peníze za působení polní nemocnice v počátcích války, pak letošní rok a některé další věci. Například nákup výzbroje a výstroje speciálně kvůli Afghánistánu (jistě, ta se pak používala a použije dál a jinde). Není v tom příspěvek ministerstva zahraničních věcí neziskovým organizacím (Člověk v tísni a další), které v Afghánistánu působí a jejichž rozpočet obsahuje i peníze od státu. Vzpomínaných 20 miliard je proto nejenom reálných, ale s velkou pravděpodobností byla částka ještě vyšší.
Na co konkrétně byla použita? Co se platilo?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
