nahoru

Krize na hranicích Běloruska: Lukašenkův režim využívá ilegální migraci jako zbraň proti EU

Lukáš Lhoťan 23. srpna 2021 • 15:10
Krize na hranicích Běloruska: Lukašenkův režim využívá ilegální migraci jako zbraň proti EU
foto: Reuters

Poslední týdny můžeme sledovat krizi kolem masové ilegální migrace z Běloruska do Evropské unie, kdy je režim běloruského prezidenta Lukašenka obviňován ze záměrného využití ilegální migrace jako odvetné zbraně proti zemím EU, které se snaží o svržení jeho režimu. Na tomto příkladu můžeme nejen opět vidět zneužití utrpení lidských bytostí pro politické cíle, ale můžeme vidět i to, že mnohdy až velmi tvrdý postup litevských bezpečnostních sil proti ilegálním imigrantům je tiše tolerován ze strany vedení EU a neziskových organizací, ale přitom je tento postup mnohem tvrdší, než byl postup maďarských bezpečnostních sil, za který byla vedením EU a neziskovými organizacemi velmi silně kritizována vláda Viktora Orbána.

Je dobré si také připomenout, že již v roce 2010 vyšla kniha profesorky Kelly M. Greenhillové Migrace jako zbraň, která popisuje souhrn zhruba 60 případů od poloviny 20. století, kdy byla migrace využívaná jako forma zbraně a nátlaku na protivníka. Kniha popisuje, jak se utrpení imigrantů a uprchlíků mnohdy využívá jako součást politického boje a (bohužel) se bude využívat i nadále. A současná krize kolem Běloruska je toho příkladem.

Ovšem v případě režimů přátelsky nakloněných Rusku toto využití ilegální migrace jako nástroje politického boje a hybridní války není zas až tak překvapivé. Jednak tomu nahrává otevřeně deklarovaná politika EU, která masovou migraci do Evropy vysloveně vítá (byť by ji chtěla mít legální a řízenou z Bruselu), a také skutečnost, že mnohé evropské země mají vysloveně dlouhodobý problém s vyhošťováním ilegálních imigrantů, kteří jsou nakonec na území Evropy strpěni.

Zároveň již před několika lety vyšel v angličtině a poté i v češtině zásadní text amerických autorů J. R. Nyquista a dr. Anca-Marii Cerneaové „Ruská strategie a evropská uprchlická krize“, ve kterém autoři varují před využitím masové migrace jako součásti globální politiky ruského vedení k destabilizaci jim nepřátelských vlád a zemí. V této studii autoři varují, že Západ a hlavně Evropa vůbec nechápou problém masové migrace jako zbraně hromadného ničení a destabilizování společností nejspíše využívané ruským režimem. „V ruské strategii je cosi, co se našim západním spojencům těžko vysvětluje. Jde o fakt, že se Rusko obvykle angažuje na obou stranách (skutečného či uměle vyvolaného) konfliktu. (…) Západnímu myšlení s jeho binární logikou, podle níž nemůže být něco současně černé i bílé, může tato dvojakost připadat paradoxní. Rusové však nejsou Zápaďané. Na Východě se černá a bílá dají definovat mnoha různými způsoby. Ba co víc, ruští vůdcové ještě jedou podle mentality vytvořené marxistickou dialektikou, podle níž je pokrok výsledkem neustálého konfliktu rozporů,“ citují autoři Maria Bostana, bývalého rumunského ministra spojů a informací. Rusko tak na jedné straně může skrz své lidi podporovat masovou migraci a na druhé straně podporovat evropské odpůrce masové migrace.

Taktéž vlivný litevský politik Vytautas Landsbergis prohlásil o masové migraci do Evropy: „Evropa se ocitla tváří v tvář velkému nebezpečí pro svůj vlastní systém, ba dokonce pro svou vlastní civilizaci. Dříve se Němci opájeli iluzemi, že dokáží integrovat milión Turků, že se z těch Turků stanou Němci a nebude s tím žádný problém. Nefungovalo to. Vznikla ghetta, stát ve státě a to představuje obrovské problémy.“ (Citováno z knihy Ruská strategie a evropská uprchlická krize, překlad Ivana Kultová, Jozef Zummer.)

Na příkladu současného chování Běloruska můžeme ovšem vidět jistý zásadní vývoj. Zatímco o ruském využití masové migrace do Evropy pro jeho politické cíle v rámci hybridní války se Západem se spekuluje a přímo oficiální obvinění nebylo vzneseno, běloruský režim se vůbec netají svým chováním, byť ho také oficiálně nepotvrzuje. Proto můžeme v médiích nejen číst o masovém nárůstu ilegální migrace z území Běloruska do EU, ale čteme také o tom, jak vedení EU oroduje například v Iráku a snaží se přesvědčit iráckou vládu, aby zakázala další lety letadel s potenciálními ilegálními imigranty z území Iráku do Běloruska.

A mezitím se v posledních týdnech začal také radikálně zvyšovat počet pokusů ilegálně překročit hranici mezi Běloruskem a Polskem, takže polské úřady začaly posilovat ochranu svých hranic. V běloruských a ruských médiích se začala objevovat videa a informace o údajně brutálním chování litevských pohraničníků vůči ilegálním imigrantům a hlavně ženám.

V Estonsku se veřejně vyjádřil poslanec a generál estonské armády Riho Terras pro aktivování mechanizmu NATO a aktualizování konvencí o zacházení s uprchlíky, protože neodpovídají dnešní situaci a jsou zastaralé. V pobaltských médiích se objevilo i video, na kterém ilegální imigranti žádají OSN a německou kancléřku Merkelovou o pomoc se setrváním v EU, aby je litevské úřady nemohly vrátit zpět do Běloruska.

Je třeba si uvědomit, že pro takovou Litvu je riziko masové ilegální imigrace a ponechání ilegálních imigrantů na svém území obrovskou bezpečnostní hrozbou a rizikem prudké populační proměny. V Litvě totiž žijí zhruba necelé 3 miliony obyvatel, a jakékoliv větší množství ilegálních imigrantů je tak problém. A například Lotyšsko má dokonce jen necelé 2 miliony obyvatel a proud ilegálních imigrantů z Běloruska zesiluje i na jeho hranicích, byť zatím jde „pouze“ o tisíce zadržených ilegálních imigrantů neevropského původu. Zatím bylo údajně zadrženo přes 4000 ilegalních imigrantů (převážně z Iráku), ale loni jich bylo celkově pouze 81...





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

E15
Nejčtenější