Víte, kde leží největší evropská mešita? Který prezident evropské země vzdává hold islámu více než například německá kancléřka Merkelová? Myslíte si, že je to některá západoevropská země? Tak to se těžce mýlíte. Je to Rusko a jeho prezident Vladimír Putin, který veřejně řekl, že ruský stát podporoval a bude podporovat islám a muslimy. Současně s tím prezident Putin odsoudil i nacionalismus a náboženský extremismus.
Média v České republice se problematice islámu a soužití mezi muslimy a nemuslimy v Ruské federaci příliš nevěnují. Maximálně jde o zpravodajství z Kavkazu nebo o velmi výrazných událostech. Přitom ruský přístup k „islámskému problému“ je radikálně odlišný od přístupu západoevropského a bylo by dobré jej prostudovat pro poznání jeho výhod a nevýhod či možnosti inspirace pro naši středoevropskou situaci. Přitom „ruský“ přístup k islámské problematice by rozhodně spoustu českých odpůrců islámu nenadchl.
V roce 2003, tedy skoro před dvaceti roky, prohlásil ruský prezident Putin, že v Rusku žije více než 20 milionů muslimů. Kolik jich tam tedy žije dnes, je velmi těžké odhadnout, protože nejsou žádné spolehlivé statistiky, a tedy i odhady se pohybují mezi 14 až 30 miliony muslimů. Někteří komentátoři hovoří o tom, že již dnes tvoří muslimové v Rusku zhruba 14 procent populace a do roku 2034 mají tvořit až 30 % populace v Rusku. Někteří komentátoři jdou v odhadech ještě dále.
Odhaduje se, že jen v samotné Moskvě žije víc muslimů, než je celkový počet muslimů ve Velké Británii. Muslimští představitelé tvrdí, že v Moskvě žije mezi 4 až 5 miliony muslimů, ale je třeba říci, že někteří ruští religionisté to zpochybňují a tvrdí, že jde maximálně o půl milionu lidí. Pokud jste viděli fotografie muslimů modlících se v ulicích západoevropských měst, tak mnohem více muslimů se modlí v ulicích Moskvy, Petrohradu a dalších ruských měst, kde jim nestačí prostory mešit.
Na mezinárodním politickém poli se Rusko snaží stát vlivným partnerem, či rovnou členem muslimských organizací; v tom politiku ruského státu podporuje i Ruská pravoslavná církev, která oficiálně podporuje i ruské muslimy, a někteří představitelé této církve dokonce veřejně řekli, že islám je jim bližší než například katolické křesťanství Evropy. Sám ruský prezident Putin ve svém projevu zdůraznil, že Rusko je významný obránce islámu: „Ti, kteří bojují na druhé straně (čečenští ozbrojenci – pozn. red.), nevědí, že Rusko bylo vždy nejvěrnějším, nejspolehlivějším a nejkonzistentnějším obráncem islámských zájmů. Ničením Ruska ničí jednu z hlavních opor islámského světa.“
Podpora islámu tak je důležitou součástí ruské zahraniční politiky, která kritizuje Západ za jeho liberalismus a svobodu slova, která umožňuje urážet náboženské hodnoty a víru, ale nejen muslimů i křesťanů. Nedávno se k tomuto opět vrátil ruský ministr zahraničí Lavrov, který ve svém článku o ruské zahraniční strategii napsal: „Kromě zasahování do mezinárodního práva se koncept „pravidel“ projevuje také ve snaze zasahovat do samotné lidské podstaty. V řadě západních zemí se studenti ve škole dozvěděli, že Ježíš Kristus byl bisexuál. Pokusy rozumných politiků chránit mladou generaci před agresivní LGBT propagandou se setkávají s agresivními protesty ‚osvícené Evropy‘. Všechna světová náboženství, genetický kód klíčových civilizací planety jsou napadána. Spojené státy jsou v čele zasahování státu do církevních záležitostí a otevřeně se snaží vrazit klín do pravoslavného světa, jehož hodnoty jsou považovány za silnou duchovní překážku liberálního pojetí bezmezné permisivity.“
Zatímco v Evropské unii je (zatím) legální urážet islám, tak v Rusku to je protizákonné, protože tam je zákonem chráněno náboženské cítění věřících a ochrana náboženského cítění je nadřazena svobodě slova. Tento postoj zaujímá i ruský prezident Putin, který například jasně odsoudil ty, kdo urážejí posvátnou knihu muslimů korán. „Islám je veliké náboženství. Je to jedno z tradičních náboženství Ruské federace. My sami podporujeme islám a budeme to tak dělat,“ řekl dále Putin. Při otevření největší mešity v Evropě, která stojí v Moskvě, prohlásil ruský prezident Putin, že islám je jedno z tradičních náboženství země; je to uvedeno i v zákonodárství Ruska. Při tomto ceremoniálu Putin dále zdůraznil, že islám stejně jako jiná náboženství učí milosrdenství a spravedlnosti. Sám ruský prezident Putin při otevření této mešity řekl, že za poslední dvě desetiletí se počet mešit a islámských center v Rusku zmnohonásobil.
Ruský prezident Putin veřejně vyzdvihuje zásluhu ruských muslimů na tom, že v Rusku vedle sebe žijí různá náboženství a etnika v relativním míru a navzájem se obohacují. Za významný krok ruské vlády považuje prezident Putin to, že je Ruská federace stálým pozorovatelem Organizace islámské konference. Za velmi důležité považuje prezident Putin také to, že ruský stát pomáhá vytvářet lokální islámské školy při mešitách, a zdůraznil, že ruský stát v tom bude dál pokračovat. Zajímavé je, že Putin při otevření moskevské a také největší evropské mešity hovořil i o nutnosti bojovat proti nacionalismu. Tedy má v tom obdobný postoj jako vedení EU.
Velký problém je otázka islamizace ruské armády a konflikty mezi muslimy a nemuslimy v jejích řadách. Podle ruských zdrojů již v jednom ze 4 vojenských okruhů mají muslimové převahu mezi branci, jedná se o vojenský okruh Volha-Ural, kde se v průměru přes 50 % vojáků základní služby hlásí k islámu. V ruské armádě dochází také k potyčkám a konfliktům mezi muslimy a nemuslimy, které mnohdy musí řešit muslimští duchovní. Byť nejsou žádné veřejné statistiky počtu muslimů v ruské armádě, tak v praktickém životě se ukazuje, že muslimové mají v ruské armádě silné zastoupení. Například v rámci mírového kontingentu v Náhorním Karabachu působí několik stovek muslimů, a proto tam je pro jejich duchovní potřeby postavena nová mešita.
Je nepochybné, že Rusko se pro muslimy stává zemí zaslíbenou a muslimové v Rusku mají více výhod než v Evropské unii a jsou integrováni do státní správy a společnosti lépe než v západní Evropě. V situaci, kdy se západoevropské země snaží muslimské komunity nátlakem nutit k sekularizaci a asimilaci, volí ruský stát politiku podpory tradičního islámu s tolerancí vůči některým muslimským zvykům a specifikám. To se pak odráží i na skutečnosti, že v oblastech Ruska s převahou muslimů nejsou takové problémy jako v některých částech západní Evropy s převahou muslimských imigrantů a jejich potomků. Bude určitě zajímavé sledovat celý tento vývoj jak v Rusku, tak i na Západě.
