nahoru

Není normální chodit na pivo s bumážkou. Zahrádky otevřené s podmínkou nejsou návratem svobody

Oldřich Tichý 11. května 2021 • 14:30
Zahrádky restaurací opět otevřou 17. května, schválila vláda
Zahrádky restaurací opět otevřou 17. května, schválila vláda
• foto: 
Foto Blesk - Martin Sekanina

Není přijatelné, aby se člověk při návštěvě hospody, holiče, fotbalového zápasu nebo třeba kina musel už navždy prokazovat potvrzením o očkování proti covidu nebo negativním testem. Není přijatelné dovolit politikům takto omezovat naše svobody. A rozhodně není správné mluvit o tom jako o návratu k normálu.

Všechny výše uvedené aktivity (a ještě řadu dalších) zařadila včera vláda do skupiny, kterou je možné při dodržení řady pravidel a omezení spustit od příštího pondělí. Jednou ze zásadních podmínek je, že zákazník se při vstupu prokáže buď negativním testem, ukončeným očkováním, nebo potvrzením, že covid prodělal v posledních 90 dnech.

Po dlouhých měsících, kdy ministři Babišova kabinetu decimovali společnost často nesmyslnými nebo špatně načasovanými zákazy téměř všeho, spousta lidí slíbené povolení šroubů přivítala téměř potleskem. „Hurá, vracíme se k normálu,“ prolínalo se v různých podobách všemi sociálními sítěmi a řadou médií.

Takhle ale normál nevypadá. Copak už lidé po roce zapomněli, že ve svobodné společnosti stačí k tomu, aby si zašli na pivo, tři věci – plnoletost, peníze a chuť? Jasně, když máte ruku sevřenou ve svěráku utaženém na tři závity a pak někdo svěrák o jeden závit povolí, uleví se vám. Ale pořád budete mít ruku ve svěráku, nebudete volní. Teď se hraje o totéž – jestli přistoupíme na to, že nám politici vrátí svobodu jen zčásti, nikdy už nebudeme svobodní.

To přitom vůbec nemluvíme o technických, právních a dalších aspektech celé věci. Informace o zdravotním stavu či čerpaných zdravotních službách patří ze zákona k nejvíce chráněným osobním datům. Pokud teď ministři chtějí dát lusknutím prstům číšníkům, kadeřnicím atd. právo vyžadovat po hostech očkovací průkaz nebo potvrzení o nemoci, je vidět, že jim posledních čtrnáct měsíců zatemnilo mozky. Co od nich ale také čekat jiného – od začátku epidemie ve velkém kašlali na zákony, ústavu i svobodu s argumentem, že ochrana zdraví má přednost. Teď v tom jen pokračují.

Před čtyřmi měsíci dopřáli poslanci slyšení muzikantovi Danielu Landovi, který se zasazoval za návrat kulturního, společenského a vlastně i veškerého dalšího života k normálu. Do diskuse se tehdy zapojil i premiér Andrej Babiš. „Nikdo nebude handicapovat někoho, kdo se nebude chtít očkovat. My určitě nechceme dělat nějaké kategorie občanů, že ten, kdo je naočkovaný, je lepší jak ten nenaočkovaný,“ slíbil tehdy na kameru premiér.

 

Lhal, jako už tolikrát. Děje se přesně to, co tehdy Babiš vehementně popíral – očkovaní lidé budou mít přístup tam, kam se neočkovaní dostat nemají. Zatím je sice alternativou k vakcíně negativní výsledek testu. Babišův ministr zdravotnictví Petr Arenberger ale už o víkendu naplno řekl, že tuhle vstupenku do volnějšího režimu chce lidem zkomplikovat — nejspíš od července mají být testy zdarma dostupné v mnohem delších intervalech. Pokud se bude chtít někdo testovat častěji, bude si muset připlatit (pokud na to bude mít). Arenberger tomu říká „motivace k očkování“, dalo by se ale najít i jiné pojmenování. Třeba vydírání.

Osobně jsem jednoznačným příznivcem očkování, sám budu naočkovaný nejdříve, jak to bude možné. Zároveň jsem ale rozhodně proti tomu, aby lidé s jiným názorem byli trestáni tím, že budou omezeny jejich svobody a práva. Pokud budou mít všichni přístup k vakcíně, část populace (věřím, že výrazně větší) ji využije a část ne. Je-li očkování účinné, bude první skupina chráněna a druhá bere riziko vědomě na sebe. Má na to mít právo.

Za sebe říkám, že jsem připraven být s těmi, kdo se nechtějí očkovat, solidární. Jestliže po mně někde v restauraci, na koncertě nebo třeba u holiče budou chtít zdravotní bumážku, nepůjdu tam. Možná to nic nezmění, ale stojí mi to za ten pocit, že se nebudu podílet na omezování svobody. Sedět v nesvobodné hospodě by mne stejně nebavilo. A třeba nás bude víc…





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější