Premiér Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček oznámili na mimořádné tiskové konferenci, konané nestandardně v sobotu 17. dubna, dramatickou zprávu, že na území České republiky probíhaly operace ruských tajných služeb.
„Na základě jednoznačných důkazů, získaných vyšetřováním našich bezpečnostních složek, musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014,“ uvedl premiér.
Vláda se rozhodla k razantnímu kroku. Se souhlasem prezidenta Zemana vyhostila osmnáct pracovníků ruské ambasády, označených za důstojníky zpravodajských služeb GRU a SVR. Premiér slíbil, že na podporu těchto závažných sdělení zveřejní zprávu Bezpečnostní informační služby (BIS).
Útok na zboží
Ministr vnitra se následně připojil s pochvalou BIS a Národní centrály organizovaného zločinu, že se „tady podařila nejlepší a nejrazantnější bezpečnostní operace proti rezidenturám ruských tajných služeb. Rozbili jsme obě a pro ruskou stranu to bude strašně složité dávat je znova dohromady,“ zdůraznil Hamáček.
Zatímco prezident se obrnil mlčením a osobně se vyjádří až o týden později, následovala série dalších kroků, které jistě zhorší česko-ruské vztahy. Zemanův favorit Rosatom byl vládou vyřazen z tendru na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. U ledu je i zamýšlený dovoz ruské vakcíny Sputnik V minimálně do té doby, než bude schválena evropskou agenturou EMA.
Uběhly pouhé dva dny a jak je už zvykem, všechno je jinak. Premiér oznámil, že zprávu BIS zveřejnit nemůže, a zároveň posunul teroristický čin ruských agentů do roviny „útoku na zboží bulharského obchodníka“, nikoli státního terorismu.
Dvě oběti, miliardová škoda
Pod tímto eufemismem se ovšem skrývá smrt dvou českých občanů a materiální škody přesahující miliardu korun nejen na „munici a zbraních bulharského prodejce, který patrně chtěl prodat tyto zbraně nepřátelům Ruska“, jak uvedl premiér.
Značné škody utrpěl i majetek ve vlastnictví domácích soukromých osob, firem a obcí v blízkém okolí. Nelze omluvit, že šlo o údajně zpackanou akci dvou agentů, která měla proběhnout jinak. Při dvou explozích bylo zasaženo celkem 1319 hektarů půdy, z toho 978 hektarů mimo vrbětický areál. Šest let byla dekontaminována.
Mnozí experti naopak upozorňují na to, že následky těchto nelegálních operací, které kromě komunistů a Okamury nikdo nezpochybňuje, mohly být za jiných okolností ještě fatálnější - včetně ztrát lidských životů.
Nyní zástupci několika obcí v okolí areálu požádali o řádné odškodnění lidí i obcí v prohlášení zvaném „Vrbětická výzva: Už nikdy znovu!“ Upozorňuje na zcela nedostatečné odškodnění pozůstalým, vlastníkům, dotčeným obcím a jejich občanům. Vláda by měla škodu vymáhat po ruské straně, která ovšem jakékoli zapojení svých zpravodajských složek do těchto aktivit odmítá.
Vynucený krok
Tato fakta lze jen stěží zakrýt floskulí o útoku na zboží bulharského obchodníka Emiliana Gebreva, který sám čelil pokusu o vraždu ruskými zpravodajci stejnou látkou, jakou byli otráveni bývalý tajný agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija v britském Salisbury. Jejich nájemní vrazi operovali podle vyšetřovací verze i ve Vrběticích.
Vláda po ostrém víkendovém výkopu zvolňuje a otazníky přibývají. Už načasování kauzy je zvláštní, zvláště když se množí indicie, že to byl vynucený krok, jelikož hrozilo její zveřejnění v médiích. Kdyby nešlo o tak vážnou událost mezinárodního terorismu s přesahem ke spojencům v NATO, jsme dnes svědky nepovedené vládní taškařice.
Babišův kabinet, donedávna jištěný komunisty, šel kremelské lobby Hradu, využívající křehkosti menšinové vlády k prosazování svých zájmů, celou dobu na ruku. Kvůli Sputniku padl ministr zdravotnictví Jan Blatný, odstraněn byl i ministr zahraničí Tomáš Petříček, kritizující účast Rosatomu v dukovanském tendru.
Nyní jsou Sputnik i Rosatom passé, a v časech zažehnuté bezprecedentní česko-ruské krize nastupuje improvizovaně do úřadu zcela neznámý ministr zahraničí Jakub Kulhánek, jehož hlavní devizou je naprostá loajalita staronovému šéfovi ČSSD.
Zakrývací manévry
Největší pochybnosti ovšem panují kolem připravovaného Hamáčkova letu do Moskvy, ačkoli musel o vrbětické kauze z pozice ministra vnitra dobře vědět. Není myslitelné, aby si jakýkoli ministr umanul, že na vlastní pěst podnikne jakoukoli zahraniční cestu bez souhlasu vlády a schváleného mandátu a scénáře návštěvy.
Babiš musel dobře vědět o záměrech Hamáčkovy cesty, včetně plánovaného setkání s ruským ministrem průmyslu a obchodu Denisem Manturovem. Důvod dodnes nikdo nesdělil. Poté, co se provalil vrbětický skandál, Hamáček vyrukoval s teorií zastíracího manévru. Věděl o něm i další účastník cesty, kontroverzní předseda Slovenské národní strany Andrej Danko, který měl v Rusku vypomoci se svými dobrými kontakty, nebo i on byl „mazaným“ Hamáčkem oklamán jako „naivní“ osazenstvo Kremlu?
Tato legenda stojí na vodě, o čemž svědčí i reakce samotného premiéra. Veřejně se vůči Hamáčkově cestě kvůli deklarované objednávce Sputniku vymezil, že je zbytečná, a nakonec ji zakázal.
Co na to voliči ANO a ČSSD?
Co může být důvodem premiérova komunikačního posunu? Informace zpravodajských služeb jsou validní, jinak by se Babiš s Hamáčkem do takového dobrodružství nepouštěli. Dochází však na lámání chleba a premiér si může uvědomovat, nebo je mu to naznačeno, že osvobozující krok ze sevření prezidenta Zemana může mít své politické náklady.
Při vědomí, co se kolem kauzy rozehrálo i na mezinárodní scéně, se mohl Babiš zaleknout všech následků, včetně odvety ruské strany. Navíc platí stále totéž. Pro šéfa populistického hnutí je klíčový marketing a mínění jeho voličů.
Lze si snadno domyslet, že voličská základna ANO, tvořená dnes do značné míry bývalými voliči ČSSD a KSČM seniorského věku, není většinově podobnému protiruskému „avanturismu“ nakloněna. Totéž ovšem platí i o tradičních voličích sociální demokracie. Proto se bude Andrej Babiš snažit vymanévrovat z pro něho nepříjemné kauzy s co nejmenšími ztrátami, a o to více má vláda co vysvětlovat.
