nahoru

Proč Lukašenko útočí na běloruské Poláky?

Bartosz Tesławski1. dubna 2021 • 09:00
Proč Lukašenko útočí na běloruské Poláky?
foto: ČTK / AP / Uncredited

Zatímco ve vzdálenějších částech Evropy zájem o dění v Bělorusku začal opadat, situace v oblasti není vůbec klidná. V posledních týdnech došlo k nebývalému vyostření vztahů mezi Minskem a Varšavou. Terčem Lukašenkova režimu se stali Poláci žijící v Bělorusku.

Konflikt mezi Polskem a Běloruskem eskaloval již několik týdnů. Začal vyhoštěním polského konzula za jeho účast v neformálních oslavách polského dne protikomunistického odboje. Polsko mělo odpovědět na tento akt asymetricky, vyhoštěním diplomata vyšší hodnosti.

Po výměně několika diplomatických „úderů” se běloruské orgány rozhodly zaměřit na představitele polské menšiny v Bělorusku. Andżelika Borys, předsedkyně Svazu Poláků v Bělorusku, neuznávaného běloruskými úřady, byla 15. 3. na patnáct dní uvězněna za porušení předpisů o pořádání hromadných akcí při festivalu Kaziuki, tradičního jarmarku na svátek svatého Kazimíra. Později vyšlo najevo, že aktivistka je obviněna z podněcování k náboženské a národnostní nenávisti. Za to hrozí trest odnětí svobody na pět až dvanáct let.

25. března byli zadrženi další členové Svazu Poláků: Maria Tiszkowska a Andrzej Poczobut. O zadržení Poczobuta není známo téměř nic, jeho manželka Oksana stihla pouze na Facebooku napsat slovo „podněcování”, než jí policie, která vstoupila do jejich bytu, znemožnila používat mobilní telefon. Podle portálu Znadniemna.pl, který provozuje Svaz Poláků v Bělorusku, to může znamenat, že vůči Poczobutovi bude vzneseno podobné obvinění jako vůči Andżelice Borys.

Útoky na Poláky, nebo na opozici?

Zatčení členů vedení Svazu Poláků v Bělorusku mají ještě jeden důležitý rozměr: 25. března slaví Bělorusové, zvláště pak běloruská opozice, Den svobody, výročí vyhlášení Běloruské lidové republiky. Tento stát, který vznikl v meziválečném období, byl krátkým, ale významným projevem snah o nezávislost Bělorusů. Právě jeho symbolika, červeno-bílá vlajka a znak rytíře s mečem na cválajícím koni (Pahoňa), je v současné době symbolem opozičního hnutí proti režimu Alexandra Lukašenka.

Lze se tedy domnívat, že útoky na představitele polské národnostní menšiny mají zasáhnout také opozici. Není pochyb o tom, že Svaz Poláků v Bělorusku s oficiální běloruskou mocí nesouzní, a zadržený Andrzej Poczobut je novinář kritický k Lukašenkově vládě.

Běloruský režim se snaží vtisknout těmto zatčením charakter boje s extremismem a fašismem. Pokouší se občany přesvědčit, že zástupci polské menšiny propagují fašismus a nacismus. Využívají k tomu spory týkající se některých kapitol společných dějin, třeba neochotu Varšavy odsoudit Romualda Rajse, vojáka protiněmeckého a protisovětského odboje, kterého Minsk obviňuje z vraždění etnických Bělorusů. Zároveň už však provládní běloruská média po měsících očividné protiopoziční propagandy nejspíš ztratila většinu své důvěryhodnosti, proto není příliš pravděpodobné, že by Bělorusové v masovém měřítku zaujímali negativní postoj k Polákům. 

Útoky na Svaz Poláků vyvolávají ve Varšavě obavu před vystupňováním represí vůči celé polské komunitě. Ta čítá v Bělorusku téměř tři sta tisíc osob a je po Rusech druhou největší národnostní menšinou v Bělorusku. Poláci žijí především v severozápadní části země. Území, kde podíl polského obyvatelstva překračuje 20%, se mimochodem téměř dokonale kryje s fiktivní Vejšnorií, fiktivním separatistickým státem, vymyšleným pro účely vojenského cvičení Běloruska a Ruska s názvem Západ 2017.

Praha a Varšava na mušce Minsku

Zatčení Poczobuta a Tiszkowské právě v Den svobody není jen pokračováním sporu s Polskem ohledně historických záležitostí. Je především formou trestu pro Varšavu za její podporu demokratické opozice, která od srpna 2020 organizuje protesty a usiluje o odchod Alexandra Lukašenka. Běloruský prezident od samého počátku protestních akcí označoval za nepřátelské státy, které konají v jeho neprospěch, právě Polsko a Česko – za to, že na svém území hostí kanál NEXTA a Rádio Svobodná Evropa.

Není vyloučeno, že rozhněvanou reakci Lukašenka, která skončila vyhoštěním polského diplomata Jerzyho Timofiejuka, vyvolala právě NEXTA a její zakladatel Scjapan Pucila. Tento antilukašenkovský blogger publikoval, inspirován úspěchy Alexeje Navalného, investigativní reportáž o majetku běloruského prezidenta. Od 8. března nasbíral film Zlaté dno více než šest milionů zhlédnutí. Sám kanál NEXTA byl po celou dobu běloruských protestů jedním z hlavních nezávislých zdrojů informací o tom, co se v zemi děje.

Jak reaguje Polsko?

Po prvních ostrých slovech na adresu běloruských orgánů, v nichž polský premiér Mateusz Morawiecki požadoval, aby si Minsk předstal brát Poláky jako „rukojmí”, zahájila polská vláda širokou diplomatickou ofenzivu.

V rozhovoru s Rádiem Katovice prezident Andrzej Duda vyjmenovával politiky, s nimiž hovořil na téma běloruských operací vůči Polákům. Byla mezi nimi Helga Schmid, generální tajemnice OBSE, nebo estonská prezidentka Kersti Kaljulaid. Polské ministerstvo zahraničních věcí také informovalo o iniciativách v rámci OSN, které mají přispět k vyvození odpovědnosti za porušování lidských práv v Bělorusku. Minsk zatím mlčí. 

Autor je šefredaktor portálu NaWschodzie.eu.

Bartosz Tesławski




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější