nahoru

Evropa by měla zakročit. Lukašenko je nechutný zbabělec, který nechává mlátit bezbranné ženy a dívky

Viliam Buchert 16. září 2020 • 10:40
Evropa by měla zakročit. Lukašenko je nechutný zbabělec, který nechává mlátit bezbranné ženy a dívky
foto: Profimedia

Že je běloruský diktátor Alexandr Lukašenko naprostá politická kreatura, to víme dávno. Ovšem způsoby, kterými se snaží v posledních týdnech potlačit nenásilné protesty občanů, svědčí i o jeho zbabělosti. Obklopen svými gorilami se nechává fotit se samopalem a vyhrožuje národu, ale mezitím posílá policisty, tajné agenty a vojáky, aby mlátili a zavírali protestující ženy a dívky. To je příkladem neobyčejné nízkosti a pokřiveného charakteru.

Lukašenko se celá léta prezentoval jako chlapák a spasitel národa. Jeho předstíraná odvaha ale v poslední době končí za hranicí jeho paláců. Někdy to vypadá, že kopíruje osud nechvalně známého iráckého diktátora Saddáma Husajna, který se celé roky nehnul bez silné ozbrojené stráže, nakonec ale skončil schovaný v díře jako zbabělec.

Také běloruský diktátor reaguje v posledních týdnech mimořádně agresivně a přepjatě, protože tuší, že jeho konec se blíží. I když s pomocí brutality ozbrojených složek ještě nějakou dobu vydrží, ví, že pro velkou část běloruské veřejnosti už bude pouze šašek, který odmítá přistoupit na normální diskusi s protestujícími a opozicí. Bojí se vypsat demokratické volby za dohledu zahraničních pozorovatelů a pořád nechává cenzurovat svobodnou výměnu názorů.

Místo odvážného hrdiny, na kterého si léta hrál, vidíme spíše hýkajícího osla. Ví, že kdyby dnes byly v Bělorusku svobodné volby, tak skončí. Musí proto použít poslední možnost každého autoritářského vůdce – násilí ve všech jeho možných formách.

Věznění oponentů je v diktátorských režimech běžné. Jsme na to (bohužel) zvyklí. Většinou se to ale týká mužů. Lukašenkův režim ovšem masově zavírá, bije a terorizuje i bezbranné ženy, což je obzvlášť nechutné a odporné. To dělá pouze člověk, který má velký strach, který není schopen žádného kompromisu a kterého psychika je vážně narušena. Neexistuje žádná omluva pro to, aby bylo tímto způsobem zacházeno s lidmi, kteří bez použití jakéhokoli násilí pouze vyjadřují svůj názor. A to je právě příklad současného Běloruska.

Evropská unie a Amerika už několik týdnů podivně spekulují, jak přinutit Lukašenka k ústupkům. Málo si u toho všímají velkého (a často tragického) lidského rozměru běloruského dramatu. Mnohé demonstrace totiž organizují a vedou ženy, někdy i hodně mladé. Je to obdivuhodný příklad odvahy, ale i umné strategie opozice. Režim na to odpovídá nechutným násilím. Čeká snad EU na to, že Lukašenko začne ty statečné ženy střílet?

Pokud demokratickým společnostem Západu záleží na udržení vlastních civilizačních hodnot, mezi které patří i nepoužívání násilí při řešení politických sporů, měly by k Lukašenkovu režimu přistoupit s daleko větší tvrdostí a rozhodností. Ne se zbabělostí. Tu nechme hlavní běloruské kreatuře.





Diskuse ke článku