Demokracie si není nikde a nikdy jistá. Dvacáté století se vyznamenalo neblahým objevem, že moc lze uzurpovat nejen násilím, dobytím, zabitím, obsazením, vypálením, nýbrž i volbami, pěkně podle ústavy. Byl holt zvolen ve svobodných volbách, říkají pak lidi, ačkoliv kreatuře už kape z drápů krev nebo teprve zatýká své odpůrce za vlastizradu. Poznat ji včas je obtížné, nikoliv ale nemožné.
Autoritář překrucuje demokratická pravidla hry. Vykládá zákony opačně, než jak byly míněny. Stanovuje jim omezení, která zákonodárce neuvádí. Napadá a zakazuje některé organizace podle svého výkladu zákona. Okrajuje občanská práva s tvrzením, že jsou přehnaná či škodlivá. Hatí volby, že jsou nelegální, a odmítá jejich výsledky. Ignoruje rozsudky soudů, když se mu nehodí. Politické odpůrce napadá, že v žoldu nepřátel rozvracejí demokratický pořádek a ohrožují bezpečnost občanů nebo že plánují znásilnit právo.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
