Očkování proti covidu-19 v Izraeli poblíž Tel Avivu (15. 2. 2021)

Očkování proti covidu-19 v Izraeli poblíž Tel Avivu (15. 2. 2021) Zdroj: ČTK / AP / Sebastian Scheiner

Očkování proti covidu-19 v Izraeli poblíž Tel Avivu (15. 2. 2021)
Očkování proti covidu-19 v Izraeli poblíž Tel Avivu (15. 2. 2021)
Očkování v izraelském Tel Avivu (18. 2. 2021)
Očkování proti koronaviru v Izraeli
Očkování proti koronaviru v Izraeli
9
Fotogalerie

Očkování už ukončuje epidemii, zní výsledky ze světa. Je čas na optimismus?

V Česku se efekt očkování projevuje zatím jen lehce, několik zemí už je ale proočkovaných výrazně víc. Přestože je někde naočkováno přes polovinu obyvatel a někde třeba jen 20 % a přestože jde o velmi odlišné země v ekonomice i skladbě populace, jejich výsledky jsou podobné – zásadní pokles úmrtnosti a taky méně nově pozitivních. Očkování je zkrátka evidentně funkční cestou z pandemické krize a taky důvod vyhlížet jaro a léto s optimismem.

Skutečně ve velkém se zatím očkuje jen v několika státech. Nejznámější příklady jsou Izrael, Velká Británie, a USA, relativně velký počet naočkovaných je ale taky v Srbsku a Spojených arabských emirátech (v obou zemích se používají i očkovací látky z Číny a Ruska). Zvlášť Británie a Srbsko jsou Česku skladbou obyvatel celkem podobné, izraelská populace je oproti evropským o něco mladší, což se může projevit na počtu hospitalizací a úmrtnosti na covid. Efekt očkování se každopádně projevuje všude a výrazně.

(Br)exit z pandemie

Velká Británie si během pandemie prošla nejprve krátkou „promořovací“ fází, kdy premiér Johnson vyhlásil cestu získávání kolektivní imunity. Brzy změnil kurz, následně sám s těžkými příznaky nemoc prodělal. Británie patřila i v létě mezi nejpřísnější země ohledně omezení setkávání a nošení roušek. Přesto právě tam vznikla nakažlivější mutace covidu, což v prosinci a lednu přineslo opět přeplnění nemocnic. Zároveň s tím ale začala britská masivní očkovací kampaň.

Dnes je alespoň jednou dávkou vakcíny očkováno 33 % Britů. Od 60 tisíc nakažených denně v první polovině ledna se Británie během dvou měsíců dostala pod 4 tisíce, čemuž samozřejmě přispěly i protiepidemické restrikce. Podobně však poklesla i úmrtnost nakažených, z týdenního průměru víc než 1200 denně je na dnešním průměru lehce přes 200 denně, tedy v absolutních číslech podobně jako v šestkrát méně lidnatém Česku.

Největší rozdíl je znát v úmrtnosti nejstarších věkových kategorií. Ten už se ostatně začal projevovat i v Česku, i u nás totiž výrazně klesla úmrtnost a počet nákaz hospitalizací osmdesátníků. Jak je vidět na grafech Financial Times, od doby, kdy dostalo očkování přes polovinu osmdesátníků, klesl počet hospitalizací i úmrtí v téhle kategorii do poloviny února o více než 60 procent, u mladších věkových skupin tak prudký pokles nebyl. Zkrátka u nejdříve proočkovaných osmdesátníků byl propad hospitalizací výrazně největší.

V těchto dnech pokračuje na ostrovech celkové zpomalení epidemie vláda pomalu uvolňuje opatření a do června se chystá covid definitivně porazit. To vše se navíc povedlo právě v zemi, kde převládla nakažlivější mutace. Jak zdravotní, tak i ekonomický rozdíl proti dalším zemím Evropy, kde se očkuje pomaleji, bude při otevírání země čím dál znatelnější. Španělsko se třeba chystá otevřít letoviska pro očkované Brity už od května.

Izrael otvírá terasy

V Izraeli už připadá víc než 100 dávek očkování na 100 obyvatel. Protože jde vždycky o dvou-dávkové očkování, znamená to proočkovanost 60 % obyvatel alespoň jednou dávkou. Už v únoru Izrael oznámil, že 97 % z tamních zemřelých covidových pacientů nebylo očkovaných – zbylá 3 procenta se patrně nakazila krátce po podání první dávky.

Přestože se v Izraeli už týdny postupně ruší opatření, úmrtnost s covidem naopak klesá téměř na takovou úroveň, jaká byla po podzimním tvrdém lockdownu s uzavřením průmyslu a přísným zákazem vycházení jen do půl kilometru v okolí domova. V minulých týdnech se v Izraeli hrály po roce první fotbalové zápasy s fanoušky na tribunách, zatím s omezenou kapacitou do 1 500 diváků, pro další zápasy se má navyšovat.

Velmi slibně navíc vypadá i izraelská studie naočkovaných. Po naočkování obou dávek bylo mezi očkovanými o 93,7 % méně nakažených s příznaky nemoci, jak uvádí izraelské ministerstvo zdravotnictví. Počet bezpříznakových pozitivních byl nižší o 89,4 %, což znamená, že očkování patrně zabraňuje i bezpříznakovému přenášení nemoci.

První výsledky Česka

V Česku se zatím efekt očkování projevuje jen pozvolně, i tak už ale existuje. Týdenní průměr nakažených osmdesátníků byl v podzimní druhé vlně přes 140 na 100 tisíc obyvatel, zatímco u sedmdesátníků a šedesátníků to bylo pod 100 nakažených na 100 tisíc. V posledních týdnech, kdy se epidemie opět rozjíždí, je naopak mezi osmdesátníky nejméně nakažených ze zmíněných věkových skupin.

Pro větší efekt si budeme muset počkat na příští měsíce, kdy má Česko dostat řádově miliony dávek vakcín. Očkování se ale každopádně zdá jako efektivní cesta, jak pandemii ukončit, a to by asi mělo zaznívat častěji.