Jednání Poslanecké sněmovny o prodloužení nouzového stavu

Jednání Poslanecké sněmovny o prodloužení nouzového stavu Zdroj: ČTK / Krumphanzl Michal

Bohumil Pečinka: Hygienik jako nový James Bond

Často je citován výrok britského politika Cromwella, že když zasedá parlament, nemůže si nikdo být jistý majetkem a životem. Na naše poměry by se to dalo parafrázovat takto: když zasedá vláda bez kontroly Parlamentu, je možné úplně všechno.

Minulý týden vláda vyjednala s opozicí kompromis pandemického zákona, který je důležitý pro mimořádné situace. Do té doby používaný nouzový stav byl typickým příkladem střelby z děla na komára. Jinak řečeno, velké omezování svobod, aniž tomu odpovídala situace. Leckteří dohodě vlády s opozicí tleskali, což je z principu špatně.

Vládoopozice

Politickou podstatou dnešní situace je, že Babišova vláda ztratila většinu ve sněmovně, takže nemůže dál vládnout. Měla by proto vyzvat do vlády jiné strany a komunisty nahradit. Když ne, musí odstoupit. Andrej Babiš se však tváří, že mu to nevadí, a tu se domluví s opozicí, tu s komunisty nebo s Okamurou. Je to špatný přístup, protože se smazává rozdíl mezi vládou a opozicí, což má praktické důsledky.

Obecně: úkolem vlády je vládnout a opozice ji má kontrolovat a připravovat se na dobu, kdy bude sama u moci. V současné situaci se začíná rozmazávat, kdo řídí stát a schvaluje protiepidemická opatření. Takže ČSSD na svém Facebooku napaluje opozici, že chce rozvolňovat a bude mít na svědomí mrtvé. A pro změnu premiér Babiš veřejně kritizuje politiky ČSSD, že špatně provedli výběrové řízení na respirátory. Jako by tu nebyla vláda, jež má odpovědnost za řízení státu, a opozice, která má jiný druh odpovědnosti za jejich kontrolu. To není rétorické cvičení, naznačuje série zákonů, jež na nás čeká ve sněmovně.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!