Z hlubin parlamentních a stranických jednání se zatím nevynořuje nový volební systém. Ale přesto se objevují první ukazatele směru, kam zákonodárci chtějí po rozhodnutí Ústavního soudu při hledání pravidel, která ovlivní sněmovní volby na roky dopředu, zamířit.
Poskytl Ústavní soud jasný návod, jak by měl nový volební systém vypadat?
Ne. Ústavní soudci pouze vyškrtali některé části volebního zákona. Parlament nyní musí mezery ve volebním zákoně zaplnit. Shodnout se na novém znění volebního zákona musí Poslanecká sněmovna i Senát a poslanci v tomto případě nemohou přehlasovat senátory. Zákonodárci navíc mají možnost upravit i ty paragrafy volebního zákona, na něž se Rychetského soud ve svém verdiktu nakonec nezaměřil a nechal je v původním znění.
Budeme volit podle krajů, nebo celostátně?
O to se odehraje jeden z hlavních soubojů o nový volební systém. Velikost volebních obvodů totiž má v poměrném volebním systému klíčovou roli. Jeden obvod je výhodný pro malé strany, protože je nejvíce poměrný a přihraje jim více mandátů. Usnadní také práci stranám jednoho muže. Jejich lídr si rád úplně sám napíše kompletní celostátní kandidátku a bude pak na jejím čele ve všech koutech republiky. Naopak u zavedených, vnitřně demokratických stran by sestavování jedné celostátní kandidátky pravděpodobně přineslo nemalé problémy. A co je nejdůležitější, jeden obvod by byl nešťastný pro voliče. Ti mají šanci znát většinu kandidátů na úrovni kraje, ale v celostátním obvodu by volili všech 200 kandidátů z celé republiky. Volby by se tak změnily vlastně jen v souboj stranických celostátních lídrů, a některé kraje (ty menší) by ve sněmovně dokonce mohly zůstat úplně bez zastoupení. Velkým zastáncem jednoho obvodu je zatím jen hnutí ANO a částečně ČSSD, ostatní strany spíše směřují k zachování 14 obvodů, rovnajících se krajům a Praze.
Budou volby „superpoměrné“, nebo s bonusem pro vítěze?
Tajemstvím zůstává zatím zahaleno, jaký způsob přeměny hlasů na mandáty zákonodárci vyberou. Teoreticky by měl být více poměrný než dosavadní systém, ale to nutně neznamená, že volby musí být „superpoměrné“, nebo jen kopírovat pravidla z voleb do roku 1998. Andrej Babiš dokonce prosazuje, aby byl zaveden tzv. bonus pro vítěze, kdy by nejsilnější strana nebo koalice automaticky brala určitý počet mandátů navíc. Odborníci se většinou shodují, že by jich při naší velikosti sněmovny nemělo být více než devět, aby se volební systém nepřeměnil ve smíšený. Bonus pro vítěze by ovšem opět mohl skončit u Ústavního soudu a jeho osud by asi závisel na nastavení volebního systému jako celku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
