nahoru

Ooops, něco se nepovedlo! Stručné dějiny IT projektů v Česku

Jiří Štefek15. ledna 2021 • 12:15
Ooops, něco se nepovedlo! Stručné dějiny IT projektů v Česku
foto: Blesk/Martin Skýpala

Úderem páteční osmé hodiny ráno byl spuštěn napjatě očekávaný rezervační systém na očkování proti koronaviru. A neobešlo se to bez problémů. Jako je tomu v případě vládních IT projektů většinou, napadne asi každého. Pro osvěžení paměti jsme vám připravili přehled některých IT kiksů tuzemských vlád.

Podle prvních informací se po spuštění rezervačního systému na očkování nebylo možné zaregistrovat a několik minut po osmé hodině nebyl dostupný ani celý web ministerstva zdravotnictví. Potíže byly i s linkou 1221, kterou mohou využívat senioři, kteří neumí pracovat s počítačem.

V České republice to nebylo poprvé. Záměry tvůrců bývají bohulibé, bohužel často se je nepodaří naplnit. Trpí v začátcích řadou much a technických komplikací anebo rovnou skončí ostudou. Připomeňme si některé z nich.

Opencard

Zřejmě nejznámějším a mediálně nejvděčnějším IT projektem s neslavným koncem byla Opencard někdejšího pražského primátora Pavla Béma. Mělo jít o systém multiplikační čipové karty nabízející Pražanům a návštěvníkům metropole mnoho služeb, třeba jízdenky na městskou hromadnou dopravu, kartu do knihovny, kartu na slevy či výhodnější parkování. Nakonec jí zůstala jen funkce předplacené karty na městkou hromadnou dopravu. Karta se už několik let nevydává a z celého projektu zbylo jen velké množství žalob a soudních řízení odkazujících na jeho předraženost a plýtvání veřejnými prostředky. Celkové náklady se vyšplhaly až na 1,7 miliardy korun.

CRAB

Veliké množství kritiky se sneslo na další IT státní projekt nazvaný systém CRAB (neboli centrální registr administrativních budov), který vznikal v letech 2010 až 2016 proto, aby stát lépe využíval své nemovitosti a aby se snížily náklady na jejich správu a provoz. Pirátský poslanec Ondřej Profant ho označil za „lepší excelovou tabulku“, která si vyžádala mnoho stovek milionů korun. Sdružení Kverulant.org dokonce mluví o „největším tunelu v dějinách českého IT“. Kritici systému vyčítali, že obsahuje jen zlomek státních budov a neplní tak svůj účel. V roce 2019 se povedlo vysoutěžit jeho nového provozovatele (je jím společnost Tesco SW),, který nabídl podstatně nižší cenu.

eRecept

Mnohaleté porodní bolesti vykazoval i systém eRecept. Nyní jsou elektronické recepty vnímány jako jeden zprvkuů digitalizace zdravotnictví. Formálně přitom fungují již od roku 2008, ale jejich povinné vydávání až od začátku roku 2018. Přesto se systém neobešel bez složité registrace do systému a také se měnily lhůty, po které si mohli pacienti léky na eRecept vyzvednout. V loňském roce lékaři v Česku vydali přes 200 milionů eReceptů.

eNeschopenky

V lednu loňského roku začaly fungovat eNeschopenky. Měly nahradit staré papírové formuláře a ulehčit práci lékařům a zaměstnavatelům. Od jejich samotného začátku na systém pršela kritika ze strany Sdružení praktických lékařů. Systém neustále vypadával, jeho vyplňování bylo velice složité, neumožňoval například u pacientů výměnu lékaře a čelil tvrdé kritice personalistů při jejich zpracování. Zaměstnavatelé si stěžovali na to, že ještě měsíc před uvedením do ostrého provozu nedostali systém k otestování. Za nepoužívání e-neschopenek přitom hrozí lékařům pokuta, a to za jeden případ až 10 tisíc korun.

MS2014+

Nemalé vášně vyvolal tendr na monitorovací systém evropských fondů MS2014+, který měl evidovat všechny evropské dotace v období 2014 až 2020. Zakázku za zhruba jednu miliardu korun získaly firmy Tesco SW a Datasys. Ta byla podle kritiků a některých analytiků citovaných v médiích tak zpackaná, že EU odmítla poskytnout dotaci 820 milionů, a systém se proto zaplatil ze státního rozpočtu. Podle kritiků ji ministerstvo vysoutěžilo neprůhledně. Závěry auditorů ministerstva financí, že šlo o kartel a Tesco SW společně s dalšími výše jmenovanými společnostmi vůbec vyhrát neměly, však policisté nedokázali a případ odložili.

Systém pro výplatu sociálních dávek

V lednu roku 2012 zavedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Jaromíra Drábka nový systém na výplatu sociálních dávek. Od počátku ho provázely problémy, úředníci si stěžovali na to, že systém nefunguje. Pracovali často přesčas a také o víkendech. Informatici z úřadů práce zas poukazovali na to, že program neobsahoval potřebné aplikace a veškeré služby zajišťovali jen dodavatelé. Kvůli kauzám spojeným s výběrem dodavatele pak ministr Drábek rezignoval a jeho první náměstek Vladimír Šiška a bývalý šéf IT odboru Milan Hojer byli kvůli nim odsouzeni. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) po dvou letech zakázal úřadům práce kvůli pochybení při výběru dodavatele nové aplikace používat. Úředníci se tak vrátili k původnímu dodavateli společnosti OKsystem. MPSV se od té doby marně snaží najít dodavatele nového. Naposledy kvůli systému zasahovala policie na ministerstvu loni koncem února. 

Dálniční známky

A nyní zpět do nedávné minulosti či současnosti. Loni 1. prosince stát spustil e-shop na prodej nových elektronických dálničních známek. Systém byl však hned první den od rána po většinu dne mimo provoz kvůli technické chybě. Pochybnosti už vzbudil samotný tendr na jeho vytvoření. On to vlastně ani tendr nebyl, protože zakázku v hodnotě 401 milionů korun vláda přiklepla bez veřejné soutěže společnosti Asseco. Na to zareagovalo 60 účastníků hackathonu, kteří celý systém naprogramovali za víkend. Na jeho konci za nimi zamířil i premiér Andrej Babiš, který se s nimi fotil a rozdával úsměvy na všechny strany. Práce dobrovolníků však vyšla vniveč, stát jimi vytvořený systém nakonec odmítl využít. Společnost Asseco ze zakázky po dohodě s vládou vycouvala a systém obhospodařuje státní společnost Cendis. Zatím vše probíhá bez komplikací.

Nepovedených IT státních zakázek a IT systémů je samozřejmě mnohem více, nicméně tyto jsou zřejmě nejznámější. Doufejme, že registr na očkování proti covidu nakonec počáteční potíže zvládne. Protože v něm jde o zdraví a o život a tady by nefunkčnost systému mohla získat i velice temný odstín.

 





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější