Milý pane prezidente Trumpe,
píši Vám děkovný dopis z druhé strany planety. Pravděpodobně bude trvat, než se dobereme konečného rozhodnutí, kdo vyhrál volby. Jak to dopadne, je ale pro účely tohoto dopisu jedno. Rád bych Vám totiž poděkoval za poslední čtyři roky.
Než jste se rozhodl kandidovat, neznal jsem Vás. Nikdy jsem neslyšel jméno Trump. Kampaň jsem sledoval a samozřejmě, jako moderní a vzdělaný příslušník střední třídy, jsem fandil Hillary Clintonové. Vy jste byl šašek, troll, špatný vtip. Ona měla být první ženou v pozici lídra svobodného světa. Všichni to tak chtěli. Všichni!
Pak jste vyhrál. Muselo to být podvodem. Kdo by vás volil? Nenáviděli vás republikáni, nenáviděli vás demokraté, nenáviděl vás každý, kdo měl mozek.
Politiku jsem začal vnímat ve světě Baracka Obamy. Aby mohl být člověk úspěšný, musí přece skvěle vypadat a musí skvěle a korektně mluvit. Je povinností se ke všemu smířlivě a citlivě vyjadřovat, protože slova mohou ublížit. To pan Obama uměl skvěle. Předčítal správné texty osm let. Žil jsem ve světě, kde média adorují lídra, a myslel si, že jsem svobodný.
Náhle se narativ rozpadl. Po vaší výhře vyšlo vše najevo. Nenávidí Vás establishment – média, elity, celebrity a politici. Jenže v demokracii tihle lidé nerozhodují. V demokracii jsou oni rovni i těm nejchudším. To je něco, co jste mi pomohl pochopit. A tak jsem náhle žil ve světě, kde vládne zásadní rozpor. Na pozici, kde má být ten nejkorektnější, nejdokonalejší a nejchytřejší člověk, seděl zlý skřet. Jak se tam dostal?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
