nahoru

Petr Havlík: Bez vzájemné důvěry a vzájemného respektu se společnost rozpadá

Petr Havlík 7. října 2020 • 14:40
Petr Havlík: Bez vzájemné důvěry a vzájemného respektu se společnost rozpadá
foto: Facebook / Andrej Babiš

Žijeme v podivné době. Předchozí vzorce a schémata chování a jednání společnosti neplatí. Dnešní abnormální stav vzbuzuje nedůvěru a budoucího vývoje se obáváme. Je těžké a skoro až nemožné pochopit dění, které souvisí zejména s čínskou netopýří pandemií, natož abychom jej mohli nějak ovlivnit. Čekáme, doufáme, tápeme a zíráme na sebevědomé vůdce nouzového stavu. Nemáme žádná utříděná data a jejich důkladné analýzy, jenom účelově vytržená čísla z nejasných a nesrozumitelných statistik, která jsou všelijak prezentována a zdůvodňována. Horečně hledáme otázky a odpovědi. V otevřeném mediálním prostoru proudí informace všemi směry. Snadno se v nich dá utopit. Zoufale nám schází věrohodné nástroje k interpretaci nashromážděných údajů. Stát a jeho instituce selhávají.

Všechna možná čísla a informace jsou vlastně bezcenné, pokud nevíme, co přesně znamenají. Abychom mohli pochopit jejich význam, tak musíme nejen položit správnou otázku, ale potřebujeme mít i příslušné nástroje, jimiž lze data měřit a hodnotit ve smysluplném popisu a třídění. Marketingové řízení státu narazilo na své limity. Ignoruje kontexty dějů, fakta, nemá základní krizový plán a spoléhá jen na intuici, utápí se v chybné terminologii, špatně rozlišuje mezi subjektivním a objektivním pohledem. A ve finále jen pozdě a draze hasí požáry, které samo založilo. Dílčím způsobem tak či onak řeší jen následky místo příčin. Metoda pokus-omyl nabírá děsivé mínusové skóre, které leptá celou společnost. Vyhloubené příkopy se zvětšují, místo profesionality, pokory a empatie nastupuje agrese a hrubá síla, práva a výhody vyvoleným a to vše v prostředí domácího buranismu.

Bez vzájemné důvěry a respektu se každý vztah rozpadne a platí to i o vztahu Hradu a podhradí, vlády a daňových poplatníků. Vrchnost nám posílá neuvěřitelné vzkazy. Například ten o nutnosti stavby megalomanského vodního koridoru. To jakože vážně? Právě teď? Plukovník Prymula vyhrožuje, že přitvrdí. Andrej Veliký mluví o spiknutí nenávisti (sic!). A čínský zhoubný virus si mezitím žije svým vlastním životem. Atmosféra vzájemné pospolitosti, sounáležitosti a solidarity je v nenávratnu. Kšefty vyvolených si však vždy najdou místo na slunci, nouze nenouze. Seriály lží a manipulací kupí ztráty, a to nejen v oblasti zadlužení země. Klíčová je totiž nezdravá atmosféra ve společnosti, ztráta víry a naděje, že ti nahoře vědí, co dělají, a dělají to v náš společný prospěch.

Našemu mocenskému tandemu, náčelníkům buranismu a jejich lokajům se hodí připomenout slova Olivera Cromwella, která pronesl 20. dubna 1653 při zasedání tzv. Dlouhého parlamentu v Londýně:

„Za to, co jste učinili dobrého, zde sedíte již příliš dlouho. Odejděte prosím a nechte nás zde samotné pracovat. Ve jménu Božím odejděte!

Je nejvyšší čas ukončit vaše zasedání, jež jste zostudili opovrhováním vším dobrým a poskvrnili všemi neřestmi. Nejste než sebranka a odpůrci blahodárné správy. Nejste než nájemní ničemové. Svou zemi byste prodali za kus bídného žvance jako Ezau svého Boha, zradili pro pár drobných jako Jidáš.

Je ve vás vůbec něco dobrého? Existuje nějaká hanebnost, jež by vám nebyla vlastní? Věřící nejste o nic víc, než je můj kůň. Zlato je vaším Bohem. Kdo z vás neumlčel své svědomí za úplatek? Je mezi vámi alespoň jeden, jenž by sebepatrněji hájil zájmy Commonwealthu? Vy mrzké děvky! Což jste svým nestoudným pletichařením a podlostmi neznesvětili toto posvátné místo a z Božího stánku neučinili doupě lotrovské? Jak hnusně odporní jste celému národu, jenž vás pověřil k napravování křivd! Tak tedy! Seberte si své saky a paky, zamkněte za sebou a ve jménu Boha jděte!“

Petr Havlík




Diskuse ke článku