nahoru

Turismus v Praze zažil volný pád o 94 %. Šance vybudovat ho znovu od základů?

Oliver Adámek 8. srpna 2020 • 08:30
Turismus v Praze se meziročně propadl o více než 90 %.
Turismus v Praze se meziročně propadl o více než 90 %.
• foto: 
Blesk:Czech News Center, a.s./Martin Sekanina

Do Prahy přijelo letos o téměř 94 % méně turistů než za stejnou část loňského roku, píše Český statistický úřad. Přestože už Česko otevřelo hranice pro většinu Evropy bez omezení a další země přidává, vrací se turistický ruch do metropole velmi pomalu. Je propad turismu příležitost pro jeho přeměnu do snesitelnější podoby, nebo si do centra Prahy místní zase brzo odvyknou chodit?

Pro státní rozpočet znamená turismus roční příjmy kolem 140 miliard. Počet turistů přijíždějících do Česka se pohybuje kolem 11 milionů, z toho zhruba 8 milionů míří do Prahy. Vzhledem k tomu, že v Praze patrně za dražší služby utratí víc než ve zbytku země, dá se čekat, že z oné půldruhé stovky miliard znamenal pražský turismus velkou většinu.

Příjmy z DPH spolkne státní kasa, Praha tak vydělává spíš třeba na vstupech do městem vlastněných institucí. Zároveň turisti Praze doteď svými cestami dotovali (na evropské poměry velmi levnou) veřejnou dopravu. Ta byla už tak výrazně financovaná městským rozpočtem, po propadu z prodejů krátkodobých jízdenek nejspíš bude muset nastat zdražení celoročního jízdného. To ale není zdaleka jediná oblast, kde se zastavení cestovního ruchu v Praze podepsalo.

Praha nekončí u Muzea

Na jaře jsme si zvykli používat abstraktní frázi „krize jako příležitost.“ Přestože propad ekonomiky přinese máloco dobrého, v případě Prahy zmíněná floskule platí. Je to přinejmenším šance zaměřit se na problémy, které s sebou rostoucí, a hlavně do malé části města nahuštěný cestovní ruch přinášel.

V posledních letech se totiž turisti v Praze soustředili z drtivé většiny v absolutním centru – na Starém Městě, Malé Straně a Hradčanech, tedy jen v jedné městské části Praze 1. Ta už je pár let v pokročilém stádiu Benátského syndromu – procesu, při němž město opouští původní obyvatelé, kteří už v něm nemají nejenže klid v noci, ale často ani běžnou vybavenost a základní obchody, které postupně nahradí luxusní podniky přizpůsobené turistickým požadavkům.

I když už se o přehnané koncentraci turismu na malém prostoru v Praze mluví léta, na oficiální turistické stránce Prague.eu  mezi prvními deseti doporučovanými místy najdete jen dvě mimo Prahu 1 – Vyšehrad a Emauzy. Podobně vypadá i sekce letní tipy, v kategorii umění a hudba jsou kromě dvou výstav ve Veletržním paláci samé lokality v centru. A pod sekcí „objevte lokální chutě“ je mimo Prahu 1 jediný podnik – restaurace v Žižkovské věži.

Do Prahy na trdlo a masáž

Turista, který přijede do Prahy, klidně může za pár dnů zase odjet v přesvědčení, že město prakticky končí Václavákem na jedné a Hradčanským náměstím na druhé straně. A že typické české tradice jsou sedmihradský (maďarský) trdelník a thajské masáže. Tenhle obraz Prahy potvrdila třeba reportáž na Instagramu fotbalové Barcelony, která loni hrála se Slavií. V insta-stories téhle globální megaznačky tehdy bylo plno všeho nečeského, čeho je plná Praha.  

Pro Pražáky má tohle všechno i pozitiva – místa jako Kasárna Karlín, „Jiřák“, Letná, Vítkov nebo Stromovka zůstávala „overtourismem“ skoro nedotčená. Kdyby se ale cestovní ruch po Praze rozprostřel, další čtvrti by se mohly víc rozvíjet a centrum by se třeba postupně stalo o něco víc českým.

Turista 2.0

Jak daleko došla přeměna středu města do něčeho mezi lunaparkem a interaktivním skanzenem, bylo vidět právě ve chvíli, kdy centrum opustili turisti. Šlo naplno vidět, že normální život z něj dávno skoro vymizel a při zastavení cestovního ruchu tak úplně zpustlo, přestože v dalších částech města se lidé alespoň venku potkávali.

Zatímco do benátských vod se mořský život vrátil pár týdnů po zklidnění provozu, do centra Prahy se její obyvatelé tak rychle nevrátili. Přitom další metropole regionu jako Vídeň, Budapešť a Bratislava potvrzují, že ani turistické město nemusí být pro místní odcizené.

Komunální politici často mluví o tom, že chtějí do Prahy přilákat jiné typy turistů. Ty, kteří místo za pivními koly a sprejováním na Lennonovu zeď přijedou třeba na výstavy, což je dost optimistická vize. O něco bližší a reálnější cíl by mohlo být přilákání turistů i do jiných částí Prahy. To nakonec může přispět i k tomu, aby tu zůstávali déle a častěji se vraceli – zjistí, že město má co nabídnout i za hranicí  centra, a že si můžou Prahu užít klidně ještě víc a přitom levněji.





Diskuse ke článku