nahoru

Hagia Sofia: Erdoğan chce přeměnou muzea na mešitu ukázat Turecko jako islámskou velmoc

Lukáš Lhoťan 14. července 2020 • 13:50
Hagia Sofia: Erdoğan chce přeměnou muzea na mešitu ukázat Turecko jako islámskou velmoc
foto: Reuters

Rozhodnutí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana učinit opět z pravoslavného kostela a muzea funkční mešitu je nejen jedním z dalších kroků učiněných otevřeně proti křesťanům, ale také je to zatím nejspíše to nejotevřenější zpochybnění autority zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala zvaného Atatürk. Proměna kostela v mešitu ovšem plně zapadá do vývoje politiky islamistické vlády v Turecku, která se snaží upadající ekonomickou situaci v zemi nahradit vypjatým nacionalismem, zahraničními vojenskými expedicemi (Libye a Sýrie), vyhrožováním válečnou konfrontací s Řeckem a hlavně zesílením náboženské propagandy plné nenávisti vůči křesťanům.

Chrám Hagia Sofia (Boží moudrost) byl fyzicky ústředním chrámem pravoslavných křesťanů do dobytí Konstantinopole muslimy v roce 1453. Po dobytí Konstantinopole křesťanský chrám okupovali muslimové, kteří z něj udělali mešitu. Stala se tak symbolem zotročení křesťanů muslimy. Pokud snad někteří lidé tvrdí, že muslimové mají povinnost respektovat křesťanské kostely, zde máte otevřený příklad, že tomu tak není. V jistém smyslu mohou někteří lidé celou událost vnímat i tak, že muslimové neumí nic tak velkolepého postavit, a tak to musí křesťanům „ukrást“.

Já osobně vnímám celou záležitost spíše symbolicky, násilná proměna kostela v mešitu prostě vystihuje podstatu dobyvačné politiky osmanské říše, jejíž vedení se řídilo zásadami islámského práva nařizujícího dobyvačné války s cílem šířit nadvládu islámu nad nemuslimy. A to buď diplomaticky, kdy se nemuslimové mohli vládě islámu podřídit dobrovolně sami, nebo pomocí násilí (války) tam, kde se nemuslimové dobrovolně podřídit nechtějí. Právě to byl případ Konstantinopole a jejího dobytí muslimskými vojsky, kterým za slušné peníze pomáhali i nemuslimští minéři čistě jen ze zištných důvodů.

Od dobytí Konstantinopole v roce 1453 se chrám Hagia Sofia stal mešitou, ale stále zůstal v srdcích pravoslavných křesťanů ústředním bodem jejich víry. Když vznikalo moderní sekulární Turecko, jeho vůdce Mustafa Kemal se rozhodl z chrámu Hagia Sofia učinit muzeum. Nevím přesně, proč se tak rozhodl, ale v kontextu jeho sekulární politiky a snahy o přátelství s křesťany je možné, že proměna chrámu Hagia Sofia v muzeum měla být pozitivním signálem směrem k tureckým křesťanům a symbolem sekularizace nové turecké společnosti, ve které islám měl být na stejné úrovni jako křesťanství.

Kdo dlouhodobě sleduje tureckou politiku, může vidět ve vývoji chování tureckého prezidenta Erdoğana stále výraznější příklon k radikálním islamistům a tureckým fašistům. Erdoğan a jeho věrní se tak snaží udržet u moci vzhledem k stále výraznější opozici vůči jeho vnitřní politice, především k neschopnosti turecké vlády zvládat ekonomické problémy. Dnes proti Erdoğanovi již vystupují mnozí jeho dřívější spojenci z řad konzervativců a islamistů. Erdoğan se také vidí jako takový novodobý osmanský sultán Mehmed II. Fatih, který Konstantinopol dobyl a nechal muslimské vojáky jeho křesťanské obyvatele částečně zmasakrovat a částečně zotročit. Křesťanské ženy samozřejmě mohli muslimští vojáci beztrestně znásilnit. Je tedy na místě otázka: je toto chování pro tureckého prezidenta Erdoğana symbolem vítězství islámu nad křesťany?

Erdoğan se snaží postupně zničit sekulární odkaz zakladatele Turecké republiky a vytvořit odkaz svůj, odkaz Turecka jako novodobého islámského impéria, které postupně znovu politicky ovládne území bývalé osmanské říše. Po celé Evropě můžeme vidět snahy tureckých islamistů ovládat komunity tureckých přistěhovalců. Před pár dny například rakouský ministr vnitra Karl Nehammer obvinil turecké tajné služby z organizování násilností mezi tureckými přistěhovalci a Kurdy v Rakousku. Proměna kostela Hagia Sofia na mešitu je jen symbolickým krokem v této islamistické politice turecké vlády vůči nemuslimské Evropě, ale také reálně začíná vytvářet podmínky pro válku mezi křesťany a muslimy nejen v Evropě, ale i na Blízkém východě.

Je možné, že právě po jisté omezené válce do budoucna dokonce Erdoğan touží, protože se hromadí ekonomické problémy, a pokud by se v Turecku podařilo zajistit víceméně svobodné volby, je jen otázkou času, kdy si turecký lid zvolí někoho jiného než islamistickou vládu Erdoğana. Poté by se mohlo začít vyšetřovat zneužití moci Erdoğanem a jeho stoupenci, stejně jako rozsáhlá korupce a rozkrádání, kterého se islamisté v Turecku dopouštějí. Proto si osobně myslím, že islamisté se nebudou ochotni vzdát moci, a to ani za cenu rozpoutání války (včetně té občanské).

Vlastně i před tímto varoval konstantinopolský patriarcha pravoslavné církve Bartoloměj I., který řekl, že proměna chrámu Hagia Sofia v mešitu může štvát křesťany proti muslimům. Jenže o to nejspíše islamistům jde. Nechtějí mír, chtějí náboženské války, jež jim mají pomoci udržet se u moci v situaci, kdy lidem nejsou schopni zajistit slušný život a fungující ekonomiku.





Diskuse ke článku