nahoru

Komu se hodí likvidace IT Security Rose?

Jan Novák a red. 21. srpna 2000 • 12:00
Policejní razie v HypoBank
Policejní razie v HypoBank
• foto: 
ČTK

Hlavní událostí minulého týdne je samozřejmě páteční násilné převzetí třetí největší banky v České republice. Z rozhodnutí vlády obsadili ústředí HypoBank na Senovážném náměstí v Praze plně vyzbrojení příslušníci URNA, a my jsme se tak stali svědky do tohoto dne nevídaného jevu. Že HypoBank dlouhodobě poskytovala úvěry, které nemohly být splaceny, a ani její vlastní rezervy na podobnou situaci nebyly připraveny, na to už Česká národní banka upozorňovala několikrát. HypoBank však měla zjevné politické krytí, protože nikdo odpovědný neprováděl v tomto směru viditelné kroky a i policejní šetření okolo HypoBank připomínalo spíš dopravní kontrolu parkovacích míst na náměstí než analytickou prověrku kriminálního chování, kde jde o miliardové částky; nebo jak se nyní postupně ukazuje – miliardové krádeže, ze kterých měli vedoucí činitelé banky nemalé provize.  Premiér České republiky po pátečním razantním zásahu v bance prohlásil, že se jedná o konec bankovního socialismu v této zemi.

My si však všimněme, co zásahu předcházelo. Byla to rozsáhlá razie ve firmě IT Security Rose, která vymyslela a dodala pro banku (a patrně nejen pro ni) bezpečnostní software, který umožňoval část strategických dat, která je každý peněžní ústav povinen poskytovat kontrolním orgánům České národní banky a ministerstva financí, zatajit, aniž by na to kontrolní orgán přišel. Klíč k tomuto tajemství přinesla právě až tato policejní razie ve firmě IT Security Rose před měsícem, které předcházela brutální vražda jednoho z majitelů firmy Petra Wagnera (39), následné zmizení druhého majitele Radka Wolnera (37) a vražda ředitele bezpečnosti firmy Daniela Soukupa (31).

Zavražděný podnikatel Petr WagnerZavražděný podnikatel Petr WagnerFoto Archiv

Celé vyšetřování navíc ukazuje, že vrahem nebo přinejmenším spolupachatelem vraždy Petra Wagnera byl právě Daniel Soukup. Podívejme blíže na vzestup a pád této příkladně prosperující firmy, jejíž začátek podle obchodního rejstříku nacházíme v bytě na Proseku v lednu 1993. Tehdy dva bývalí spolužáci z ČVUT a podle svědků dobří přátelé Radek Wolner a Petr Wagner založili malou firmu na vývoj softwaru, aby se během sedmi let stali významnou značkou na trhu bezpečnostních IT technologiích a budování firemních počítačových sítích. Jak z amerického snu stali se z těchto dvou nadšenců jedni z nejžádanějších konzultantů a partnerů v IT byznysu v České republice.

Radek WolnerRadek WolnerFoto ČTK

Firma se rozrostla až v jednu velkou centrálu se sídlem na Náměstí Jiřího z Poděbrad a vypadalo to, že překročí svým vlivem a dosahem i hranice republiky. Jenže pak se vše zamotalo. Ukázalo se, že firma W and W, jak jí můžeme zkráceně říkat, nejenže umožňuje firmám vytvářet komplexní softwarové systémy a zefektivňovat tak jejich práci, ale stejně šikovně umí taky vytvářet programy, které umožňují – minimálně v případu HypoBank – být chytřejší než stát, a pomáhat tak nějaký čas krýt složité operace, díky kterým jsou nepozorovaně vyváděna aktiva z bank, aniž by si toho dozorující státní orgány všimly. Něco se tu ale zadrhlo a pokud policie něco ví, dává si tentokrát neobvykle pečlivý pozor, aby z vyšetřování obou kauz nic neuniklo.

Policejní razie v HypoBankPolicejní razie v HypoBankFoto ČTK

Zůstáváme tak odkázáni na hádky v parlamentu, kdo za co může, a silácké výroky jednotlivých politiků, kteří by k policejním spisům neměli mít přístup. Dalo by se říct další causa tzv. bankovního socialismu. V tomto případě však zůstává záhadná poprava jednoho z majitelů IT Security Rose a následná vražda ředitele bezpečnosti firmy Daniela Soukupa, který měl minimálně přímý podíl na vraždě Petra Wagnera a kterého se bál, jak několikrát potvrdil i firemní právník Martin Kříž, skrývající se Radek Wolner. V zájmu koho Daniel Soukup, u něhož doma se našla vražedná zbraň,  jednal, neví policie ani politici.

Jisté je, že Radek Wolner se o svůj život bojí oprávněně, policie přiznává, že v korespondenci firmy objevila výhružky oběma majitelům, a podle toho, jak skoupá je na další informace, nelze se divit nedůvěře Radka Wolnera a jeho neochotě k návratu do Čech. Tím spíše, že ani my sami nevíme, zda celá záležitost nemá politické pozadí. Aby ne; ve hře je přes dvě stě miliard zmizelých korun a proti tomu je jedna IT firma s obratem okolo jedné a půl miliardy ročně vlastně banalita. Banalitou není, že fyzickou likvidaci vedení jedné středně velké firmy (i firmy samotné) si zřejmě zcela úmyslně někdo objednal, aby zastřel svůj obří finanční tunel a nastrčil drobného hráče jako návnadu pro média.

Upozornění: Tento článek popisuje fiktivní skutečnost. Jedná se o filmovou rekvizitu.

Jan Novák a red.




Diskuse ke článku